Rail blog

V polovině února 2025 jsem se rozhodl krátce navštívit Severní Makedonii a prozkoumat aktuální situaci na tamních železnicích. Zakoupil jsem letenky u dopravce Wizz Air pro linku Bratislava – Skopje a vyrazil. Jednalo se o mou druhou návštěvu země po téměř osmi letech, kdy jsem se v roce 2017 vypravil ze Skopje do Kosova .

Rok 2024 máme úspěšně za sebou, přichází tak chvíle se krátce ohlédnout za uplynulým rokem. Po první polovině roku 2024 , která proběhla klidně a převážně ve znamení cestování do zahraničí, přišla velmi aktivní druhá polovina roku. Červenec a srpen jsem strávil ve svém klasickém módu cestami do zahraničí a užíval si letních slunečních dní. Navštívil jsem Srbsko, Slovinsko a Albánii. Během září přišla spousta zásadních změn v soukromém životě, které také ovlivnily můj dosavadní "šotolife". Ubylo volného času pro zahraniční cesty, o to více jsem se snažil věnovat domácí železniční scéně. V říjnu se mi podařilo na pár dní vyrazit do Bulharska. 

Motorový vůz 810.641 projíždí pár dní před zastavením osobní dopravy pod historickou zástavbou města Loket. Od 15.12.2024 se sem žádný osobní vlak již nepodívá.   S příchodem nového grafikonu vlakové dopravy pro rok 2025, který vstoupil v platnost 15. prosince 2024, byla zastavena osobní doprava na krátkém, zhruba 800 m dlouhém úseku, mezi zastávkami Loket a Loket předměstí. Stalo se tak na základě žádosti rady města Loket, která požádala Karlovarský kraj o zastavení provozu na tomto úseku a ukončení všech vlaků v zastávce Loket. Kraj následně tomuto požadavku vyhověl. Celkem čtyři páry osobních vlaků v pracovní dny a jeden pár vlaků o víkendech byly zkráceny do zastávky Loket.

Během října 2024 jsem vyrazil na jeden víkend do zahraničí. Volba padla na Bulharsko, které tak trochu stálo stranou mého zájmu. Naposled jsem zde cestoval v letech 2016 a 2017. Koupil jsem letenku z Vídně do rumunské Bukurešti a vyrazil vlakem do měst Giurgiu, Ruse a Varna. Další den jsem z Varny zamířil do města Dobrič, odpoledne maršrutkou do Silistry a nočním rychlíkem do Sofie. Poslední den výpravy byl věnován sofijské MHD, večer následoval letecký návrat do Vídně.

Dne 26. října 2024 se uskutečnila již devátá jízda spolku Klubu projížděčů . Vlak „Podzimní družba“ byl vypraven v trase Přerov – Olomouc hl.n. – Bruntál – Malá Morávka a zpět. Nasazen byl motorový vůz 851.005 společnosti Moravská železniční, její jednatel byl rovněž na jízdě přítomen. Vlak byl vypraven na licenci dopravce Gepard express. 

V září 2019 jsem se rozhodl navštívit Pobaltské státy, Litvu, Lotyšsko a Estonsko a pokračovat tak v poznávání tamních železnic. Tamní železnice mají široký rozchod 1520 mm, který je pozůstatkem nadvlády Sovětského svazu nad tímto regionem. Není nad to si užít cestování po „velké železnici“. Tato cesta volně navazuje na výpravu z prosince 2018 , kdy jsem do Pobaltí zavítal poprvé.

V sobotu 24. srpna 2024 se ve Slovinsku uskutečnila jízda zvláštního osobního vlaku po neprovozované lokální trati Ljutomer - Gornja Radgona. Pro jízdu byla vybrána motorová jednotka 711-015/16, přezdívaná „zeleni vlak“. Jízda byla pořádána klubem Družina gomulke 203, dopravcem vlaku byl národní dopravce Slovenske železnice. Vlak byl veden pod čísly IZ 16061 a IZ 16060 [Murska Sobota – Gornja Radgona] a zpět. Cílem jízdy bylo projet tuto lokální trať bez osobní dopravy s vozidlem, z jehož řady v provozu zbývají poslední dva zástupci. 

Následující článek nás zavede do vzdálené Albánie. Země dříve tajuplná a izolovaná od světa s nejtvrdší komunistickou diktaturou v Evropě, dnes je objevována turisty a železničními nadšenci nejen z České republiky. Do Albánie bylo v letech 1958 až 1990 dodáno celkem 80 lokomotiv z produkce podniku ČKD Praha. Jednalo se o lokomotivy řad T211 (2 ks), T435 a T458 (16 ks) a T669.1 (62 ks). Několik posledních „čmeláků“ řady T669.1 jezdí u albánských železnic HSH dodnes. Další dvě lokomotivy řady T669 byly zakoupeny v letech 2018 a 2019 v České republice a jezdí u dopravce Albrail na jihu země.

Na začátku července jsem se vypravil na pár dní do Srbska. Ačkoliv jsem do Srbska v minulosti zavítal již čtyřikrát, vždy se jednalo o cesty dál na Balkán a tak obvykle sloužilo pouze jako tranzitní země. Nyní jsem se rozhodl tento stav napravit a strávit zde více času.

Po třech letech od zastavení posledního pravidelného provozu se v Polsku opět vrací vlaky na úzký rozchod. Dne 4. dubna 2015 se znovu rozjely na Pleszewskej Kolei Lokalnej mezi stanicemi Pleszew Miasto a Pleszew Wąskotorowy, kde úzkokolejka tvoří přípoje na osobní vlaky společnosti Przewozy Regionalne. Dopravcem na trati je společnost SKPL Cargo. Funkčních úzkorozchodných tratí sice zůstalo v Polsku zachováno více, ve všech případech se však jedná pouze o letní turistické provozy.

Následující řádky přiblíží krátký výlet do severního Chorvatska z prosince 2017. Ten zahrnoval také projížďku přes chorvatsko-srbský hraniční přechod Erdut – Bogojevo, který fungoval v letech 2015 až 2020.

Máme za sebou první polovinu roku 2024. Přišel tak čas se tradičně ohlédnout, co zajímavého zachytil objektiv mého fotoaparátu. V letošním půlroce jsem se rozhodl více věnovat českým železnicím, jelikož ke konci roku nás čeká několik podstatných změn: nástup výhradního provozu ETCS a konec klasických souprav v objednávce IDS JMK. Proti minulému roku klesla četnost kratších výletů po Evropě, což však vyvážily dvě výpravy do vzdálenějších destinací. Výprava do Moldavska a separatistického Podněstří na přelomu února a března byla následována dubnovou třítýdenní výpravou do jihovýchodní Asie do Vietnamské socialistické republiky. Výběr nejzajímavějších záběrů následuje níže.

Dne 27.04.2024 se uskutečnila rozlučková jízda s řadou 460 na Ostravsku. Pro jízdu byla vybrána jednotka 460.027/028 v korporátním nátěru Najbrt 1 z olomouckého depa, která tak naposled navštívila tratě, kde byla tato řada desítky let turnusována. Jedná se o jednu ze tří posledních jednotek, které jsou u Českých drah stále v provozu. 

Na přelomu února a března 2024 se uskutečnila výprava celkem deseti železničních cestovatelů z České republiky a Slovenska do Moldavska. Většina byla členem volného sdružení železničářů a přátel železnic, Klubu projížděčů . Tato postsovětská země stojí stranou zájmu fanoušků železnic i běžných turistů. V posledních letech je tento nezájem umocněn válkou na Ukrajině, která zuří kousek od hranic této země. Proto jsme se rozhodli do tohoto koutu Evropy vydat. Nahlédli jsme také do Podněstří, do separatistické oblastí, nad kterou nemá moldavská vláda v Kišiněvu od roku 1992 kontrolu, a která dodnes uctívá Ruskou federaci, která tuto oblast finančně podporuje. Na území Podněstří se dodnes nachází asi 1500 ruských vojáků v rámci tzv. mírových sborů.

Místní úzkorozchodná trať Ružomberok – Korytnica - kúpele se nacházela v severní části středního Slovenska. Měřila 23,564 km a měla rozchod 760 mm. Dnešních dní se tato železnička bohužel nedožila, v roce 1974 byla zlikvidována. Přesto se krátký úsek trati ve standardním rozchodu 1435 mm zachoval dodnes a dne 9.6.2018 se na chvíli probral z dlouhého spánku, když se zde po dlouhé době ukázal osobní vlak.

  V sobotu 10. února 2024 se uskutečnila jízda zvláštního osobního vlaku do Ostravice v rámci akce nazvané „Ostravická družba“. Jednalo se o jednu z mnoha dalších akcí pořádanou volným sdružením železničářů a přátel železnice - Klub projížděčů . Soupravu tvořila motorová lokomotiva 751.335 společnosti Moravská železniční a dlouhý „Balm“ Bmx765, který je rovněž ve vlastnictví společnosti.

Následující zápisky přiblíží mou poslední zahraniční cestu pro rok 2023. Vydal jsem se na pomezí Slovinska a severního Chorvatska, kde mi v této oblasti zbývalo projet několik lokálek a poslední dva provozní hraniční přechody mezi oběma zeměmi. Se změnou grafikonu byla po dvou letech obnovena osobní doprava z Chorvatska do slovinské Lendavy, což bylo hlavním lákadlem pro podniknutí této cesty. Více si o této trati, a nejen o ní řekněme v textu dále.

V květnu 2019 jsem uskutečnil čtyřdenní výpravu do Slovinska a Chorvatska. Cílem bylo zdokumentovat elektrické jednotky řady 311/315 SŽ, tzv. Gomulky a projetí dvou slovinsko-chorvatských hraničních přechodů Metlika – Bubnjarci a Buzet – Rakitovec, na kterých byl velmi slabý provoz a hrozilo jeho potenicální zastavení. To v roce 2020 u přechodu v Metlice opravdu nastalo. Cestu shrnu pomocí stručnějších zápisků.

Máme za sebou druhou polovinu roku 2023, která přinesla spoustu nových fotografií a zážitků. Ačkoliv jsem si bláhově myslel, že tato část roku bude klidnější než ta první díky nízkému počtu dnů dovolené, nestalo se tak. Železniční program byl opět velmi pestrý na cesty po Evropě, ale snažil jsem se najít si chvíli i pro české železnice.  Fotografický souhrn první poloviny roku 2023 vyšel v červnu 2023 ZDE . Starší vydání Fotoblogů z let 2020 až 2022 naleznete ZDE .