Rail blog

V září 2019 jsem se rozhodl navštívit Pobaltské státy, Litvu, Lotyšsko a Estonsko a pokračovat tak v poznávání tamních železnic. Tamní železnice mají široký rozchod 1520 mm, který je pozůstatkem nadvlády Sovětského svazu nad tímto regionem. Není nad to si užít cestování po „velké železnici“. Tato cesta volně navazuje na výpravu z prosince 2018 , kdy jsem do Pobaltí zavítal poprvé.

V sobotu 24. srpna 2024 se ve Slovinsku uskutečnila jízda zvláštního osobního vlaku po neprovozované lokální trati Ljutomer - Gornja Radgona. Pro jízdu byla vybrána motorová jednotka 711-015/16, přezdívaná „zeleni vlak“. Jízda byla pořádána klubem Družina gomulke 203, dopravcem vlaku byl národní dopravce Slovenske železnice. Vlak byl veden pod čísly IZ 16061 a IZ 16060 [Murska Sobota – Gornja Radgona] a zpět. Cílem jízdy bylo projet tuto lokální trať bez osobní dopravy s vozidlem, z jehož řady v provozu zbývají poslední dva zástupci. 

Následující článek nás zavede do vzdálené Albánie. Země dříve tajuplná a izolovaná od světa s nejtvrdší komunistickou diktaturou v Evropě (po Sovětském svazu), dnes je objevována turisty a železničními nadšenci nejen z České republiky. Do Albánie bylo v letech 1958 až 1990 dodáno celkem 80 lokomotiv z produkce podniku ČKD Praha. Jednalo se o lokomotivy řad T211 (2 ks), T435 a T458 (16 ks) a T669.1 (62 ks). Několik posledních „čmeláků“ řady T669.1 jezdí u albánských železnic HSH dodnes. Další dvě lokomotivy řady T669 byly zakoupeny v letech 2018 a 2019 v České republice a jezdí u dopravce Albrail na jihu země.

Na začátku července jsem se vypravil na pár dní do Srbska. Ačkoliv jsem do Srbska v minulosti zavítal již čtyřikrát, vždy se jednalo o cesty dál na Balkán a tak obvykle sloužilo pouze jako tranzitní země. Nyní jsem se rozhodl tento stav napravit a strávit zde více času.

Po třech letech od zastavení posledního pravidelného provozu se v Polsku opět vrací vlaky na úzký rozchod. Dne 4. dubna 2015 se znovu rozjely na Pleszewskej Kolei Lokalnej mezi stanicemi Pleszew Miasto a Pleszew Wąskotorowy, kde úzkokolejka tvoří přípoje na osobní vlaky společnosti Przewozy Regionalne. Dopravcem na trati je společnost SKPL Cargo. Funkčních úzkorozchodných tratí sice zůstalo v Polsku zachováno více, ve všech případech se však jedná pouze o letní turistické provozy.

Následující řádky přiblíží krátký výlet do severního Chorvatska z prosince 2017. Ten zahrnoval také projížďku přes chorvatsko-srbský hraniční přechod Erdut – Bogojevo, který fungoval v letech 2015 až 2020.

Máme za sebou první polovinu roku 2024. Přišel tak čas se tradičně ohlédnout, co zajímavého zachytil objektiv mého fotoaparátu. V letošním půlroce jsem se rozhodl více věnovat českým železnicím, jelikož ke konci roku nás čeká několik podstatných změn: nástup výhradního provozu ETCS a konec klasických souprav v objednávce IDS JMK. Proti minulému roku klesla četnost kratších výletů po Evropě, což však vyvážily dvě výpravy do vzdálenějších destinací. Výprava do Moldavska a separatistického Podněstří na přelomu února a března byla následována dubnovou třítýdenní výpravou do jihovýchodní Asie do Vietnamské socialistické republiky. Výběr nejzajímavějších záběrů následuje níže.

Dne 27.04.2024 se uskutečnila rozlučková jízda s řadou 460 na Ostravsku. Pro jízdu byla vybrána jednotka 460.027/028 v korporátním nátěru Najbrt 1 z olomouckého depa, která tak naposled navštívila tratě, kde byla tato řada desítky let turnusována. Jedná se o jednu ze tří posledních jednotek, které jsou u Českých drah stále v provozu. 

Na přelomu února a března 2024 se uskutečnila výprava celkem deseti železničních cestovatelů z České republiky a Slovenska do Moldavska. Většina byla členem volného sdružení železničářů a přátel železnic, Klubu projížděčů . Tato postsovětská země stojí stranou zájmu fanoušků železnic i běžných turistů. V posledních letech je tento nezájem umocněn válkou na Ukrajině, která zuří kousek od hranic této země. Proto jsme se rozhodli do tohoto koutu Evropy vydat. Nahlédli jsme také do Podněstří, do separatistické oblastí, nad kterou nemá moldavská vláda v Kišiněvu od roku 1992 kontrolu, a která dodnes uctívá Ruskou federaci, která tuto oblast finančně podporuje. Na území Podněstří se dodnes nachází asi 1500 ruských vojáků v rámci tzv. mírových sborů.

Místní úzkorozchodná trať Ružomberok – Korytnica - kúpele se nacházela v severní části středního Slovenska. Měřila 23,564 km a měla rozchod 760 mm. Dnešních dní se tato železnička bohužel nedožila, v roce 1974 byla zlikvidována. Přesto se krátký úsek trati ve standardním rozchodu 1435 mm zachoval dodnes a dne 9.6.2018 se na chvíli probral z dlouhého spánku, když se zde po dlouhé době ukázal osobní vlak.

  V sobotu 10. února 2024 se uskutečnila jízda zvláštního osobního vlaku do Ostravice v rámci akce nazvané „Ostravická družba“. Jednalo se o jednu z mnoha dalších akcí pořádanou volným sdružením železničářů a přátel železnice - Klub projížděčů . Soupravu tvořila motorová lokomotiva 751.335 společnosti Moravská železniční a dlouhý „Balm“ Bmx765, který je rovněž ve vlastnictví společnosti.

Následující zápisky přiblíží mou poslední zahraniční cestu pro rok 2023. Vydal jsem se na pomezí Slovinska a severního Chorvatska, kde mi v této oblasti zbývalo projet několik lokálek a poslední dva provozní hraniční přechody mezi oběma zeměmi. Se změnou grafikonu byla po dvou letech obnovena osobní doprava z Chorvatska do slovinské Lendavy, což bylo hlavním lákadlem pro podniknutí této cesty. Více si o této trati, a nejen o ní řekněme v textu dále.

V květnu 2019 jsem uskutečnil čtyřdenní výpravu do Slovinska a Chorvatska. Cílem bylo zdokumentovat elektrické jednotky řady 311/315 SŽ, tzv. Gomulky a projetí dvou slovinsko-chorvatských hraničních přechodů Metlika – Bubnjarci a Buzet – Rakitovec, na kterých byl velmi slabý provoz a hrozilo jeho potenicální zastavení. To v roce 2020 u přechodu v Metlice opravdu nastalo. Cestu shrnu pomocí stručnějších zápisků.

Máme za sebou druhou polovinu roku 2023, která přinesla spoustu nových fotografií a zážitků. Ačkoliv jsem si bláhově myslel, že tato část roku bude klidnější než ta první díky nízkému počtu dnů dovolené, nestalo se tak. Železniční program byl opět velmi pestrý na cesty po Evropě, ale snažil jsem se najít si chvíli i pro české železnice.  Fotografický souhrn první poloviny roku 2023 vyšel v červnu 2023 ZDE . Starší vydání Fotoblogů z let 2020 až 2022 naleznete ZDE .

V prosinci 2018 jsem se poprvé rozhodl navštívit Pobaltí. Tento kout Evropské unie je po železniční stránce zajímavý hlavně svým rozchodem kolejí, který činí 1524 mm jako ve všech postsovětských zemích. Mezinárodní železniční doprava v Pobaltí je však poměrně komplikovaná, přesto se mi podařilo každou ze státních hranic překonat alespoň jednou po železnici.

Jak název článku napovídá, vydáme se na krátkou návštěvu Balkánu. Nezamíříme však do Srbska, jak by si některý z čtenářů mohl myslet, ale do Bosny a Hercegoviny. Tato země je rozdělena na dvě entity. První z nich je Federace Bosny a Hercegoviny, kterou obývají Bosňáci a Chorvaté na jihu, s hlavním městem Sarajevo. Druhá z nich je právě Republika Srbská obývaná Bosenskými Srby, s hlavním městem Banja Luka. V posledních dvou letech jsem podnikl dvě návštěvy Bosny a Hercegoviny, v obou případech jsem se pohyboval v jižní entitě. Jednalo se o cesty s  Vlekfestem do Bosny v roce 2021, v roce 2022 pak Návštěva Sarajeva , při které jsem projel trať do chorvatského Ploče. Letos jsem se rozhodl navštívit druhou entitu, Republiku Srbskou. Využil jsem listopadový prodloužený víkend se státním svátkem 17. listopadu, zakoupil u společnosti Ryanair letenku Wien – Banja Luka za pár EUR a vyrazil na cestu.

Na přelomu května a června 2022 jsem podnikl dva víkendové výjezdy do Švýcarska. Právě na začátku května 2022 byla vyhlášena mimořádná akce společnosti Interrail, kdy nejdražší celoevropské passy, tj. na jeden, dva a tři měsíce se prodávaly s neodolatelnou slevou 50%. Zakoupil jsem tříměsíční pass do první třídy za 15 025 Kč. A právě tyto dvě víkendové výpravy otevřely období intenzivního cestování na tuto jízdenku.

Pokud jste v letech 2022 a 2023 sledovali dění na české železnici, jistě vám neunikla provozní zajímavost na jižní Moravě. V letech 2022 a 2023 byly přes dlouhodobě neprovozovaný hraniční přechod Hodonín - Holíč nad Moravou zavedeny odklony dálkových a nákladních vlaků z důvodu rekonstrukce hraničního mostu mezi Lanžhotem a Kúty. Článek z prvních dnů těchto odklonů na blogu vyšel zde .

Po více než roce jsem se v létě 2023 rozhodl opět pro krátkou víkendovou návštěvu slovinských železnic. Podobné výjezdy jsem podnikl již v  lednu 2022 a březnu 2022 , zápisy z těchto cest jsou v archivu blogu k dispozici.