Rail blog

  Následující krátká návštěva Moldavska nebyla vůbec v plánu. Původně naše výprava měla směřovat až za Černé moře do Gruzie a Arménie. Krátce před naším odjezdem vypukla válka s Íránem. Tato země pomocí dronů a raket začala napadat sousední státy, přičemž několik dronů směřovalo do ázerbájdžánského Nachičevanu, který se nachází vedle Arménie v blízkosti Jerevanu. Vzhledem k tomu, že se nedalo odhadnout, jak válka bude pokračovat, rozhodl jsem se zbytečně „nestrkat hlavu do oprátky“ a cestu jsme zrušili. Jako náhradní plán jsme se rozhodli pro krátkou návštěvu Moldavska.

V rámci následujícího článku se seznámíme z železnicemi v dalekém Vietnamu. První část pojednávala krátce o historii země a tamních železnic. Dále byly popsány v současnosti provozované lokomotivní řady a přiložen výběr jejich fotografií. Druhá část článku, kterou máte nyní před sebou, je věnována lokomotivní řadě D 12E, která byla dodána do Vietnamu v letech 1985 až 1991 z Československa pražskou lokomotivkou ČKD a je v provozu dodnes.

Následující řádky nás zavedou do vzdálené Albánie na tamní železnice, které lze považovat za nejvíce zdevastované v Evropě. Po loňském článku z tratí ve střední části země se nyní podíváme na sever země k městu Shkodër.

V září 2019 jsem se rozhodl navštívit Pobaltské státy, Litvu, Lotyšsko a Estonsko a pokračovat tak v poznávání tamních železnic. Tamní železnice mají široký rozchod 1520 mm, který je pozůstatkem nadvlády Sovětského svazu nad tímto regionem. Není nad to si užít cestování po „velké železnici“. Tato cesta volně navazuje na výpravu z prosince 2018 , kdy jsem do Pobaltí zavítal poprvé.

Následující článek nás zavede do vzdálené Albánie. Země dříve tajuplná a izolovaná od světa s nejtvrdší komunistickou diktaturou v Evropě, dnes je objevována turisty a železničními nadšenci nejen z České republiky. Do Albánie bylo v letech 1958 až 1990 dodáno celkem 80 lokomotiv z produkce podniku ČKD Praha. Jednalo se o lokomotivy řad T211 (2 ks), T435 a T458 (16 ks) a T669.1 (62 ks). Několik posledních „čmeláků“ řady T669.1 jezdí u albánských železnic HSH dodnes. Další dvě lokomotivy řady T669 byly zakoupeny v letech 2018 a 2019 v České republice a jezdí u dopravce Albrail na jihu země.

Na přelomu února a března 2024 se uskutečnila výprava celkem deseti železničních cestovatelů z České republiky a Slovenska do Moldavska. Většina byla členem volného sdružení železničářů a přátel železnic, Klubu projížděčů . Tato postsovětská země stojí stranou zájmu fanoušků železnic i běžných turistů. V posledních letech je tento nezájem umocněn válkou na Ukrajině, která zuří kousek od hranic této země. Proto jsme se rozhodli do tohoto koutu Evropy vydat. Nahlédli jsme také do Podněstří, do separatistické oblastí, nad kterou nemá moldavská vláda v Kišiněvu od roku 1992 kontrolu, a která dodnes uctívá Ruskou federaci, která tuto oblast finančně podporuje. Na území Podněstří se dodnes nachází asi 1500 ruských vojáků v rámci tzv. mírových sborů.

Moldavsko se řadí mezi jednu z nejchudších zemí v Evropě, která leží na pomezí Evropské unie a Ukrajiny. Válečný konflikt v sousední zemi Moldavsko velmi zasáhl. Země trpí obrovskou inflací, silně ji zasáhla migrační vlna, kdy přes malou zemi prošlo až 800 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků, přičemž zhruba 100 tisíc jich v zemi zůstalo. Země je silně závislá na plynu z Ruska, což se Rusko snažilo využít k vyvolání politické nestability v zemi. Prozápadní vláda však všem pokusům o destabilizaci země odolala a země je nyní kandidátskou zemí Evropské unie. Rovněž situace v separatistickém Podněstří, kde se od začátku 90. let nachází stále 1500 ruských vojáků, zůstává zatím klidná.

V listopadu 2019 jsem podnikl první poznávací cestu na Ukrajinu. Tehdy ještě byla pro mne tato země velkou neznámou a nikoho by ani ve snu nenapadlo, že za několik let bude napadena ruskou okupační armádou. Zvolili jsem okruh přes Maďarsko, Rumunsko, následně jsme vstoupili na území Ukrajiny v Solotvynu. Putovali jsme po trati Solotvyno – Batěvo, navštívili Boržavskou úzkorozchodnou dráhu a přes hraniční přechod Čop a Košice se vrátili zpět domů.

Tento cestopis volně navazuje na předchozí cestopis Vlakem po Ukrajině . V rámci podzimního putování po východní Evropě jsme z Ukrajiny, z přístavního města Oděsy, pokračovali vlakem do Kišiněva, hlavního města Moldavska. Jeden den jsme také věnovali Podněstří, neuznanému státnímu útvaru na území Moldavska. Závěr cesty patřil letu z Kišiněva do Vídně. 

V létě roku 2018 jsem se vydal na jednu z nejzajímavějších železničních výprav, do tajuplné Albánie. Vůči této zemi existuje ve světě spousta předsudků, nicméně přes svou dřívější izolovanost od okolního světa za komunismu a překotný vývoj v 90. letech je dnes Albánie vcelku bezpečnou evropskou zemí. Pro českého fanouška železnic jsou albánské železnice zajisté to nejexotičtější, co je možno v Evropě spatřit, zvláště díky provozu československých lokomotiv řady T669.1 známých pod přezdívkou Čmelák , které vyrobila přažská lokomotivka ČKD. Vydejme se tedy na cestu po Albánii vlakem.