Rail blog

  Následující krátká návštěva Moldavska nebyla vůbec v plánu. Původně naše výprava měla směřovat až za Černé moře do Gruzie a Arménie. Krátce před naším odjezdem vypukla válka s Íránem. Tato země pomocí dronů a raket začala napadat sousední státy, přičemž několik dronů směřovalo do ázerbájdžánského Nachičevanu, který se nachází vedle Arménie v blízkosti Jerevanu. Vzhledem k tomu, že se nedalo odhadnout, jak válka bude pokračovat, rozhodl jsem se zbytečně „nestrkat hlavu do oprátky“ a cestu jsme zrušili. Jako náhradní plán jsme se rozhodli pro krátkou návštěvu Moldavska.

Dne 28. února 2026 se uskutečnila na východě Slovenska další z akcí pod hlavičkou „Družby“ . Skupina několika desítek železničních fanoušků z České republiky se vydala poslední provozní jednotkou řady 460 z Košic k ukrajinským hranicím do železniční stanice Maťovce, kam desítky let nezajíždí žádné osobní vlaky. Trasa vedla z Košic po trati č. 190 do stanice Michaľany, po změně směru jízdy po trati č. 191 přes Trebišov do odbočné stanice Bánovce na Ondavou, kde se trasa vlaku stočila východním směrem na Velké Kapušany a Maťovce. Akci uspořádalo na základě objednávky občanské sdružení Detská železnica Košice, kterému patří velké poděkování za vypravení dnes již legendární elektrické jednotky do míst, která nejsou typickým cílem zvláštních vlaků ani železničních fanoušků.

Rok 2025 je za námi, přišel tak čas na tradiční ohlédnutí za jeho druhou polovinou. Na celkem 21 fotografiích si ukážeme, jaké úlovky se v období od 1. července do 31. prosince objevily před mým objektivem. Proti první části roku  opadlo velmi ostré tempo, a to nejen na poli fotografování, ale i v budování osobního života. V rámci České republiky jsem se zaměřil na dokumentaci zbylých zajímavých výkonů v okolí Brna, a to nejen na domovské Vláře. Po půl roce se také naskytlo více času pro cestování do zahraničí. Zaměřil jsem se na země za Kavkazem, v srpnu jsem navšívil Arménii , na přelomu září a října Ázerbájdžán a Gruzii . Na konci října přišel na řadu krátký výlet do Bělehradu k hrobu Tita a v prosinci jsem cestování uzavřel jednodenním výletem do Berlína.