Rail blog

V září 2019 jsem se rozhodl navštívit Pobaltské státy, Litvu, Lotyšsko a Estonsko a pokračovat tak v poznávání tamních železnic. Tamní železnice mají široký rozchod 1520 mm, který je pozůstatkem nadvlády Sovětského svazu nad tímto regionem. Není nad to si užít cestování po „velké železnici“. Tato cesta volně navazuje na výpravu z prosince 2018 , kdy jsem do Pobaltí zavítal poprvé.

V prosinci 2018 jsem se poprvé rozhodl navštívit Pobaltí. Tento kout Evropské unie je po železniční stránce zajímavý hlavně svým rozchodem kolejí, který činí 1524 mm jako ve všech postsovětských zemích. Mezinárodní železniční doprava v Pobaltí je však poměrně komplikovaná, přesto se mi podařilo každou ze státních hranic překonat alespoň jednou po železnici.

V první polovině května 2023 jsem po několikaleté přestávce opět navštívil Pobaltí. Vydal jsem se pozemní cestou přes Polsko, vyzkoušel nové dálkové spojení Varšavy a Litvy, potkal pár širokorozchodných klasických souprav a strávil den s českými trolejbusy Škoda 14Tr ve Vilniusu. Naposled jsem do tohoto koutu Evropy zavítal těsně před vypuknutím celosvětové pandemie Covid 19, kdy jsme se vraceli vlakem z  Ruska .

V prvním díle ruského cestopisu jsme si přiblížili cestu do Kazaně přes Moskvu. V druhém díle se krátce podíváme po Kazani a popíšeme si naši cestu zpět do České republiky.

V rámci tohoto cestopisu bych se s Vámi, milí čtenáři, rád podělil o zážitky z dosud nejdelší cesty (2020), kterou jsem po železnici podnikl. A to hned do největší země na světě, do Ruska. Jelikož byla cesta opravdu dlouhá a zážitků požehnaně, rozhodl jsem se cestopis rozdělit do dvou dílů. V prvním díle si popíšeme cestu do cíle, kterým byla ruská Kazaň. V druhém díle se pak vrátíme zase zpět do České republiky.