 |
Souprava metra 81-553.3. V provozu se vyskytují minimálně.
|
Nazpět k domovu
Pobyt v Kazani se nachýlil ke konci a proto
nastal čas se vypravit na cestu domů. Z Kazaně jsme vyrazili večer
8. 1. 2020 nočním vlakem sestaveným z patrových lůžkových vozů. Souprava
vlaku byla velmi zajímavá, nicméně pro špatné světelné podmínky a riziko
zatčení jsem se ho nepokoušel fotit. Vyfotil jsem na tajňačku alespoň stojící
električku ED9. Zabydleli jsme se v našem kupé, které se nacházelo ve
spodním patře a uleháme ke spaní.
 |
Potají vyfocená električka ED9E-0007
|
Ráno 9. 1. 2020 jsme dorazili do Moskvy. Zavazadla
jsme nechali na nádraží Moskva-Rižskaja a následně jsme se luxusním taxíkem
odebrali na jedno ze sídlišť na předměstí, kde jsme nalezli na pár hodin azyl
(taxíky v rámci aplikace Yandex.taxi jsou na české poměry opravdu velmi
levné). Poté jsme pomocí maršrutky popojeli k železniční stanici,
odkud jsme dojeli na nádraží Moskva-Kurskaja.
 |
|
|
|
|
|
|
|
| |
Po příjezdu do Moskvy
|
 |
Běžné moskevské sídliště
|
 |
| Električka ED4M-0346 | |
|
 |
Jedna z místních maršrutek
|
Na stanici Kurskaja jsme se setkali s Adamovým známým
Viktorem, který byl v Rusku také během Vánočních svátků, a s ním jsme
vyrazili do místní alternativní čtvrti. Bylo to velmi zajímavé, jelikož
takovou část města bych v rámci Moskvy nečekal. Po delším posezení
v restauraci, která byla pro nás velmi cenově příznivá, jsme se vypravili zpět na
nádraží Moskva-Rižskaja, odkud odjíždí rychlík Latvijas ekspresis (Lotyšský
expres) do Rigy.
 |
Socha muže držícího sondu Sputnik před stanicí metra Rižskaja
|
Opět máme jízdenky do vozové třídy plackartnyj. Před nástupem
ještě v supermarketu pořizujeme drobný nákup, následně se s kufry
odebíráme k vlaku. Podaří se pořídit i fotku lokomotivy ČS7-079, která nás
potáhne. Poté se loučíme s Viktorem a nastupujeme. Nicméně při nástupu nastává problém s doklady, kdy údajně Adamova žena nemá platné doklady pro vstup do EU (což samozřejmě nebyla pravda).
Děžurná našeho vozu upozorňuje vlakvedoucí. Ta to začne řešit, následně
komunikuje s lotyšskými (a určitě i s ruskými) pohraničníky. Nakonec báryšňa dovolila nastoupit a usedáme do vlaku. Nicméně zpozdili jsme odjezd vlaku o nějakých
deset minut a navíc nám tento incident zkazí náladu. V Rusku je nutno s takovými nepříjemnostmi s bumážkami počítat. Následná cesta do ruské
pohraniční stanice Sebeš proběhne klidně, konzumujeme zakoupené potraviny a
povídáme si. Zastavujeme v Sebeši a očekáváme ruské
pohraničníky. Nicméně před příchodem samotných celníků přichází ještě příslušník
ruské tajné policie FSB s "eLPíčkem" na hlavě, který zřejmě přišel vyšetřit proběhlý incident
v Moskvě. Navíc jsme Češi a zrovna v médiích probíhal Rusko-pražsko-řeporyjský konflikt ohledně odstranění sochy maršála Koněva (ten sice osvobodil Prahu v roce 1945, nicméně nese na rukou krev tisíců maďarů z potlačení Maďarského povstání v roce 1956). Jsme mladí lidé, žádné podezření nebudíme, zatčení nakonec nejsme a příslušník odchází. Následná celní prohlídka ani nepožaduje otevřít zavazadla,
pouze prošli s vlčákem. Lotyšská kontrola v Zilupe proběhne
hladce. Pro obyvatele Schengenského prostoru, který se s pohraniční
kontrolou nesetkává každý den, jsou tyto zážitky velmi vzrušující. Uleháme ke
spánku a jedeme vstříc Rize.
 |
Lokomotiva ČS7-079 v čele rychlíku Latvijas ekspresis Moskva - Riga
|
Ráno 10. 1. 2020 v 8:28 vysedáme na hlavním
nádraží v Rize. Jsem zde již potřetí, nicméně jeho atmosféra mě pokaždé
dostane, jelikož zde stále sálá atmosféra Sovětského svazu, kterou ještě více
umocňuje rychlík z Moskvy jako přízrak ze starých sovětských časů.
V jeho čele se nachází lokomotiva TEP70-267. Ačkoliv je už skoro půl
deváté, stále je velmi šero. Jdeme uložit zavazadla do hotelu, který se nachází
ve čtvrti za nádražím. Následně procházíme centrum a dáváme si oběd
v nádražní kantýně.
 |
Lokomotiva TEP70-267 s mezistátním rychlíkem Latvijas ekspresis dorazila na hlavní nádraží v Rize.
|
 |
Šero v centru města
|
Po obědě vyrážíme sovětskou električkou ER2-1310 za
město, směr Skulte. Zde jsem již také byl, nicméně bez váhání jsem jel znovu.
Při zpáteční cestě vysedáme na zastávce Pabaži a vydáme se na procházku
k moři. Na pobřeží se nachází písečná pláž. Je zde opravdu hluboké ticho,
ani šumění vody nejde téměř slyšet. Velmi příjemný zážitek.
 |
Konečná stanice Skulte
|
 |
Baltā kāpa (Bílá duna) je turistická atrakce na pobřeží Baltského moře
|
Po procházce u moře usedáme do autobusu, který nás
odveze přímo zpět na předměstí Rigy. Následuje svezení tramvají Škoda 15T
k hlavnímu nádraží, poté každý sháníme večeři a nákup. Já se odeberu do
KFC, kamarádi do Mekáče. Následně trávíme večer na hotelu a odpočíváme.
Další den ráno 11. 1. 2020 se naše cesty na jeden den
rozdělí. Přátelé ráno vstávají a vyráží ranním vlakem směr Daugavpils. Já jsem
tento směr projel již při dřívější výpravě do Pobaltí a proto jsem se rozhodl
zůstat v Rize až do večera. Hotel opouštím v nejpozdější možnou
hodinu pro check-out, ve 12:00. Nejprve navštěvuji vyhlídku na vrcholu
mrakodrapu univerzity.
 |
Pohled na železniční most přes řeku Daugavu s projíždějícím nákladním vlakem, jehož čele duní dvojsergej 2M62
|
 |
Pohled k centru města
|
 |
Pohled na opačnou stranu města. Na druhém břehu stojí televizní vysílač.
|
Po návštěvě vyhlídky následuje krátká procházka
městem, oběd v KFC a následně se věnuji tramvajovému provozu. Usedám do vozu
linky 10, která vede na samotný okraj města. Je obsluhována sólo vozy typu
Tatra T3 Československé výroby. Zároveň jsou na lince i jednokolejné úseky
s křižováním tramvají ve výhybnách. Bohužel je opět šero a podmínky
k fotografování nejsou příliš příznivé.
 |
Československá tramvaj Tatra T3A odjíždí z konečné zastávky Bišumuiža
|
S příchodem večera přichází i vysvětlení, proč
jsem se rozhodl zůstat v Rize. Jelikož jsem stále neměl dost poctivých
sovětských rychlíků a chtěl jsem tuto naši velkou výpravu ukončit co
nejstylověji, zrovna v tento den z Rigy odjíždí rychlík do Kyjeva po
trase Riga – Vilnius – Minsk – Kyjev. Toto spojení čtyř hlavních měst bývalých
sovětských republik jezdilo v rozsahu dvou až tří párů vlaků týdně a
zrovna v tento den jeho odjezd vyšel do plánu cesty. Rozhodl jsem se ho
využít do Vilniusu, kde se opět naše skupina spojí.
Zhruba hodinu před odjezdem vyčkávám na prvním
nástupišti. Místo rychlíku se objevuje dvojsergej 2M62-0924 s nákladním vlakem. Přijel
přímo ke mně, a tak ho fotografuji. Po nějaké době se objevuje i souprava
rychlíku v čele s TEP70-0234, kterou rovněž zachycuji.
 |
Nejdříve přiduněl dvojsergej 2M62-0924 s nákladním vlakem
|
 |
Později je přistaven rychlík do Kyjeva
|
Zakoupil jsem si lístek v pokladně opět do
vozové třídy plackartnyj. Tentokrát vůz patří běloruským železnicím (Беларуская
чыгунка (БЧ)) a nachází se na samotném konci vlaku. Děžurná je trochu
překvapená, že jízdenka není vázaná na pas. To je tím, že cestuji jen do
Vilniusu, což je ještě cesta v rámci EU. Mnoho cestujících takto zřejmě
opravdu necestuje.
 |
Běloruská plackarta má kromě důležitější děžurné také koberec a záclonky
|
 |
Mezinárodní jízdenka pro vlak z Rigy do Vilniusu. Nezbytná je také azbuka, jelikož na tento typ jízdenky lze zakoupit cestu po celém Postsovětském prostoru, například až do Mongolska nebo i KLDR. Je to jediná jízdenka na noční vlak zakoupená v pokladně, zbytek jsme zakoupili přes internet v dostatečném předstihu.
|
Již po půlnoci, 12. 1. 2020
v 0:30 ráno vysedám na hlavním nádraží ve Vilniusu. Na nástupišti
čeká Adam, který se přišel na soupravu rychlíku podívat. Pořizujeme rychlou
fotodokumentaci, jelikož rychlík zde nemá příliš dlouhý pobyt. Zde, na nádraží
ve Vilniusu symbolicky končím naše železniční putování do Ruska. Následně se
odebereme do ubytování, které máme naštěstí hned vedle nádražní budovy. Moc si
toho spánku ale neužiju…
 |
Velké finále cesty do Ruska, lokomotiva TEP70-0347 na nádraží ve Vilniusu
|
Ráno již po šesté ranní usedáme
do autobusu směr Warszawa. Bohužel pro úsporu času nejedeme vlakem, jinak
bychom nestihli přijet včas domů do České republiky. Autobus není příliš plný a
cesta proběhne přesně na čas, ikdyž je skutečně velmi dlouhá. Podařilo se nám na tento spoj zakoupit zvýhodněné jízdenky pouze za 9 EUR! Na hranicích s Polskem proběhne posun času, o hodinu zpět. Vysedáme
z autobusu hned před železniční stanicí Warszawa Centralna, odkud následně
odjíždíme EC 107 Sobieski směrem k České republice. Sotva opustíme
Varšavu, odebereme se na lahodný oběd do jídelního vozu. Následně
v Ostravě se naše cesty rozdělily. Já pokračuji vlakem dále až do Starého
Města u Uherského Hradiště a dále na Kyjov, Adam s ženou pak Pendolinem do
Prahy.
Tak to byla naše první cesta do největší země na světě.
Ačkoliv se na obloze objevilo pár mráčků a mě na několik dní v Kazani
zradilo zdraví, nakonec se nám i přesto všechno vydařila. Lepší první poznávací
cestu do Ruska jsem si opravdu nemohl přát. Ještě jednou chci poděkovat Adamovi
a jeho ženě, že jsem mohl s nimi tuto cestu podniknout a budu se těšit na
další cestu na daleký východ do zemí bývalého Sovětského svazu.
Tenkrát jsme ještě nemohli tušit, že do dvou měsíců po našem příjezdu se dá běh světových událostí tak rychle do pohybu a že svět, který jsme dosud znali, již nebude takový, jaký jsme ho ještě během této cesty poznali.
Конец.
Itinerář cesty
8. 1. 2020
R1 Kazan Pass. (18:11) - Moskva Kazanskaja (9.1.2020/6:37)
9. 1. 2020
R1/V1 Moskva Rižskaja (17:05) - Riga Pass. (10.1.2020/8:28)
11. 1. 2020
V031 Riga Pass. (19:40) - Vilnius (0:30)
12. 1. 2020
BUS Vilnius (6:45) - Warszawa Centralna (14:20)
EC 107 Warszawa Centralna (14:45) - Staré Město u Uherského Hradiště (20:17)
Os 4222 Staré Město u Uherského Hradiště (20:39) - Moravský Písek (20:51)
Os 24154 Moravský Písek (20:59) - Bzenec (21:05)
Os 1778 Bzenec (21:12) - Kyjov zast. (21:23)
Článek je součástí dvoudílného cestopisu: Vlakem do Ruska přes Pobaltí
Díl 1.: Jedeme do Moskvy a Kazaně [2019]
Díl 2.: Přes Moskvu a Rigu do Čech [2020]
Text a foto: Petr Jetelina 2020
Komentáře
Okomentovat