Následující řádky nás zavedou do vzdálené Albánie na tamní železnice, které lze považovat za nejvíce zdevastované v Evropě. Po loňském článku z tratí ve střední části země se nyní podíváme na sever země k městu Shkodër.
Železnice v severní Albánii
Po silném zemětřesení dne 26. listopadu 2019 zůstala železnice v severní části země izolovaná od zbytku železniční sítě z důvodu poškození mostu přes řeku Ishëm mezi stanicemi Laҫ a Vorë. Byla přerušena pravidelně provozovaná osobní doprava z Durrësu do Shkodëru a mezinárodní nákladní doprava přes hraniční přechod Bajzë – Tuzi do Černé Hory. Za zničeným mostem zůstaly od depa v Durrësu izolovány čtyři lokomotivy, T661.1044, T661.1046, T661.1048 a T661.1060. Stroje T669.1044 a T669.1048 jsou dosud provozní. Lokomotiva T661.1046 byla přesunuta do depa v Durrësu, opačným směrem putoval stroj T661.1061. Neprovozní lokomotiva T661.1060 uvázla ve Shkodëru ještě před osudným zemětřesením, jelikož dne 9. listopadu 2019 byla zastavena veškerá železniční doprava v zemi z důvodu nedostatku finančních prostředků na nákup motorové nafty. Na severu země zůstalo odříznuto také sedm osobních vozů, tři německého a čtyři italského původu. Jejich technický stav je více než žalostný.
Po poškození zmíněného mostu a následného příchodu pandemie nemoci Covid 19 byla osobní doprava omezena pouze na provozování jednoho páru vlaků mezi stanicemi Durrës a Elbasan ve střední Albánii, o kterém bylo podrobněji psáno v loňském článku. Na odříznuté severní části sítě začal být od roku 2022 vypravován „poutnický vlak“ jezdící pouze v úterý od poloviny března do poloviny června. Jeho úkolem je svážet věřící, kteří míří do poutního kostela Svatého Antonína nad městem Laҫ. Ačkoliv měla být již letos zahájena modernizace trati Vorë – Shkodër – státní hranice, žádné práce nebyly dosud zahájeny a tak mohl být tento vlak vypraven i letos. Poslední letošní spoj vyjel 10. června 2025.
Následující fotografie byly pořízeny ve dnech 27. dubna a 28. dubna 2025.
 |
| První snímek vzniká brzy ráno ve stanici Mjedë. Ranní slunce ozářilo soupravu s lokomotivou T669.1044 a třemi ex německými vozy před výpravní budovou, kde čekalo přes dvacet cestujících. Ač se to nezdá, v ruinách čekárny pro cestující byla funkční osobní pokladna. V budově stojící štítem kolmo ke kolejím je umístěna dopravní kancelář, která se nachází v prvním patře. Vstup do ní je zajištěn po ocelovém schodišti. Stanice je stále obsazena výpravčím. |
 |
| Další snímek byl pořízen nedaleko stanice Milot, kde vegetace kolem trati není tak divoká díky souběžné silnici. Projíždějící Mercedes Benz dotváří typickou albánskou atmosféru. Automobily této značky se v Albánii těší mimořádné oblibě, jejich koncentrace je v této zemi nejvyšší na světě. Proč tomu tak je se můžete dočíst zde. |
 |
| Předjíždím autem pomalu jedoucí soupravu a za mostem přes řeku Mat pořizuji další snímek z dálničního nadjezdu. |
 |
| Další snímek vzniká ve stanici Laç Gjormë. Ta je poslední stanicí před poškozeným mostem a probíhá zde obrat soupravy. Lokomotiva T669.1044 provádí posun se soupravou čtyř původně italských vozů. Ty sem byly dopraveny o týden dříve ze stanice Shkodër na základě žádosti skupiny zahraničních fotografů. Ačkoliv jsou vozy zvenčí i zevnitř totálně zničené, jsou stále vedeny jako provozní! Nicméně k přepravě cestujících již nejsou používány. Souprava osobního vlaku ze Shkodëru je na snímku skryta za těmito vozy. Automobil VW Polo třetí generace po faceliftu v levé části snímku patří zdejšímu výpravčímu, který po dokončení posunu odjel s ostatními železničáři do města. V trávě se ukrývá rozsáhlé kolejiště stanice, které dříve zajišťovalo obsluhu průmyslového podniku Superfosfat, který zkrachoval po pádu komunistického režimu v 90. letech minulého století. |
 |
| Při zpáteční cestě do Shkodëru byla za stanicí Mjedë zachycena souprava vlaku na mostě přes přepad přehrady Spathara, která slouží jako rezervoár vody a na jejím výtoku se nachází vodní elektrárna Ashta. Právě vodní elektrárny jsou jedním z hlavních zdrojů elektrické energie v zemi. |
 |
| Předjíždím vlak a pořizuji další snímek z podhledu, tentokrát na mostě přes řeku Kir před městem Shkodër. Na tomto mostě jsem před sedmi lety fotil svůj první albánský osobní vlak, tehdy jedoucí v celé trase z přístavního města Durrës. |
 |
| Stanice Shkodër. Na snímku jsou zachyceny tři ze čtyř lokomotiv, které jsou uvězněny na severu. Vpředu se nachází T669.1044, která má za sebou také provozní T669.1048 a soupravu osobních vozů. Na vedlejší koleji je odstavena T669.1060, která se ve stanici nachází již od listopadu 2019 a není provozní. Na druhé staniční koleji byla obvykle odstavena souprava italských vozů, která byla o týden dříve odvezena do stanice Laç Gjormë, díky čemuž mohl vzniknout tento snímek. |
 |
| V pohraniční stanici Bajzë se nachází čtvrtá lokomotiva T669.1061, která je izolována na severu země. Bohužel stanice je dnes bez jakékoliv dopravy, poslední pravidelné nákladní vlaky zde bylo možno zahlédnout v roce 2021. Od roku 1986 zajišťovala tato stanice odbavení nákladních vlaků, které spojovaly tuto velmi izolovanou zemi s okolním světem. Stanoviště výpravčího v pravé části snímku zajisšťovalo dostatečný rozhled po celém kolejišti stance. Pravidelné osobní vlaky zde nikdy nejezdily. |
Pro
úplnost krátce zmíníme situaci v osobní dopravě ve střední části země.
Po vykolejení osobního vlaku Elbasan - Durrës dne 7. února 2025 byla
osobní doprava na delší čas zcela zastavena. Od 6. června 2025 byl zaveden pravidelný osobní vlak na zkráceném úseku mezi stanicemi Durrës a
Peqin, který je v provozu od pátku do pondělí. Osobní vlaky se do
Elbasanu vrátí po dokončení opravy jednoho z mostů mezi stanicemi Peqin a
Papër.
Historie
Historie nebyla ke zdejším železnicím příliš vstřícná. První normálně rozchodné tratě byly otevřeny až v roce 1947 za vlády komunistického diktátora Envera Hodžy. Jedná se tak o nejmladší železniční systém v Evropě. Napojení na mezinárodní síť získala silně izolovaná socialistická země až v roce 1986 otevřením tratě přes hraniční přechod Bajzë – Tuzi do dnešní Černé Hory. Země je pro české železniční fanoušky známa především provozem československých lokomotiv řady T669.1 z ČKD Praha, které sem byly dodány v letech 1968 až 1990 v celkovém počtu 62 ks. Po pádu socialismu v roce 1991 železnice ztratila značnou část přeprav v souvislosti s krachem průmyslových podniků v zemi a nákladní doprava téměř zmizela. Po pádu pyramidových fondů a následných ozbrojených nepokojích v 90. letech utrpěla železnice škody, ze kterých se nevzpamatovala dodnes. Nelze se proto divit neustále se zhoršujícímu úpadku a postupnému zániku provozu. Vše je umocněno nedostatkem finančních prostředků, korupcí a rozkrádáním. Tratě byly postupně uzavírány, v roce 2012 do Pogradce u Ohridského jezera, v roce 2013 bylo uzavřeno nádraží v hlavním městě Tiraně, v roce 2016 se přestalo jezdit do jihoalbánského města Vlorë.
Modernizace
V roce 2021 byla italskými firmami zahájena modernizace trati Tirana – Durrës s výstavbou nového nádraží v hlavním městě. Součástí stavby bude také nová trať na tiranské letiště Rinas. Dvě až tři lokomotivy T669.1 jsou pravidelně nasazeny na pracovní vlaky v rámci stavby, což pro státní železnice HSH představuje jediné stálé výkony. Ačkoliv byl původní termín dokončení modernizace stanoven na rok 2023, nyní se počítá s koncem roku 2026. Vzhledem k velmi pomalému tempu prací nelze vyloučit další posun termínu. Tato modernizace má šanci poskytnout albánským železnicím odrazový můstek k lepší budoucnosti. V blízké době jsou v plánu další modernizace, již zmíněný úsek Vorë – Shkodër – státní hranice, a dále úsek Shkozet – Rrogozhinë. Po dokončení prací plánuje albánské ministerstvo dopravy a energetiky udělit koncesi na provozování osobní dopravy pomocí soutěže.
 |
| Čmelák T669.1042 asistuje ve stancii Vorë při nakládce štěrku do výsypných vozů československého původu. |
 |
| Lokomotiva T669.1053 byla ve stanici Vorë zachycena s plošinovými vozy s novými kolejnicemi. Dříve se na těchto vozech přepravoval železný šrot do Elbasanu. |
Jízdní řády
Aktuální jízdní řády albánských železnic naleznete na webu https://hekurudha.al/.
 |
| Jízdní řád "poutnických vlaků" pro rok 2025. Vlaky byly v provozu každé úterý od 18. března do 23. června 2025. |
Text a foto: Petr Jetelina 2025
Komentáře
Okomentovat