Železnice ve Vietnamu, 1. část [2024]
V rámci následujícího článku se seznámíme z železnicemi v dalekém Vietnamu. První část pojednává krátce o historii země a tamních železnic. Dále jsou popsány v současnosti provozované lokomotivní řady a přiložen výběr jejich fotografií. Druhá část článku je věnována lokomotivní řadě D 12E, která byla dodána v letech 1985 až 1991 z Československa pražskou lokomotivkou ČKD a je v provozu dodnes.
Vietnamská socialistická republika (Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam) je stát nacházející se v jihovýchodní Asii na poloostrově zadní Indie. Jedná se o patnáctou nejlidnatější zemi světa s 99 miliony obyvatel. Hlavním městem je Hanoj (vietnamsky Hà Nội) s 8,4 mil. obyvatel, největším městem pak Ho Či Minovo Město (Saigon) s 9,4 mil. obyvatel. V čele země stojí Komunistická strana Vietnamu. Severní část země se nachází v subtropickém podnebném pásu, střední a jižní část v tropickém. Pro zemi jsou důležité dvě delty asijských veletoků, a to delta Mekongu a delta Rudé řeky.
Historie
Vietnam zažil pestrý historický vývoj. Země bojovala několikrát proti čínské nadvládě, a to jak ve starověku, tak ve středověku. V 17. století započala francouzská kolonizace. Během Druhé světové války byla země okupována Japonskem, po jeho kapitulaci pokračovala francouzská nadvláda. V roce 1954 byla po vítězství v Indočínské válce vyhlášena nezávislost a země byla rozdělena podél 17. rovnoběžky. Severní Vietnam ovládla Komunistická strana, jižní Vietnam byl demokratickou zemí. V letech 1964 až 1975 proběhla krutá válka s armádou Spojených států amerických, jejíž následky jsou patrné dodnes. Po vítězství vietnamských vojsk byla od roku 1975 země sjednocena pod komunistickou vládou. V roce 1979 vietnamská vojska svrhla vládu Rudých Khmerů v sousední Kambodži. Vietnam byl členem Rady vzájemné hospodářské pomoci, kde zasedala i tehdejší Československá socialistická republika. V této době byly navázány hluboké politické a hospodářské vztahy obou socialistických zemí. Tisíce vietnamských studentů a dělníků přijíždělo na stáže do Československa, aby jejich nabité vědomosti byly využity při obnově jejich válkou zničené rodné země. ČSSR poskytovala nemalou finanční a hospodářskou pomoc.
Nejvýznamnější postavou novodobých vietnamských dějin byl soudruh Ho Či Min, který bojoval za nezávislý Vietnam a stál v čele země v prvních letech války proti Spojeným státům. V roce 1957 navštívil ČSSR. V Hanoji bylo zbudováno monumentální mauzoleum v sovětském stylu, kde je uloženo jeho nabalzamované tělo.
Železnice ve Vietnamu
Železniční dopravu ve Vietnamu provozuje státní společnost Đường sắt Việt Nam (DSVN). Železniční síť je dlouhá přibližně 2600 km, přičemž 2 169 km je metrového rozchodu, 178 km normálního rozchodu a 253 km tratí se splítkou obou rozchodů.
Hlavní část železničního systému tvoří severojižní magistrála o rozchodu 1000 mm mezi Hanojí a Ho Či Minovým městem (Saigonem) dlouhá přes 1700 km. Ta byla vystavěna francouzskou koloniální správou v letech 1888 až 1936. Celkem 85 % osobní dopravy a 60 % objemu nákladní dopravy v zemi se přepravuje právě po této magistrále. Další tratě metrového rozchodu se nacházejí v severní části země, z Hanoje směrem na přístav Hai Phong a horské město Lao Cai na hranicích s Čínou. V 60. letech během války byl zbudován železniční západní obchvat Hanoje. V jižní části Vietnamu odbočovala ze severojižní magistrály horská ozubnicová trať do města Đà Lạt, která byla po válce se Spojenými státy demontována a její materiál posloužil k opravě hlavní tratě. V roce 1991 bylo obnoveno 8 km z koncové stanice jako turistická atrakce. V roce 1959 byla opuštěna trať Di An – Lôc Ninh severně od Saigonu, s koncovou stanicí nedaleko hranic s Kambodžou. Před začátkem 2. světové války byla rozestavěna trať ze Saigonu směrem do Hòc Môn, která se měla stát základem spojení do Phnom Penh, hlavního města Kambodži. K dokončení nikdy nedošlo.
Tratě se splítkou obou rozchodů se nacházejí severně od Hanoje do provinčního města Thái Nguyên a k hraničnímu přechodu Đồng Đăng u čínských hranic. Do přístavu Hạ Long a do železáren nedaleko stanice Lưu Xá byl zbudován pouze normální rozchod 1435 mm. S budováním normálního rozchodu bylo započato v 50. a 60. letech pro zlepšení dopravy vojenské pomoci mezi Čínou a Vietnamem. V současné době není využíván osobní dopravou, přímé lůžkové vozy Peking – Hanoj byly zrušeny s příchodem pandemie nemoci Covid 19 na jaře 2020.
Během Války se Spojenými státy čelila železnice neustálému ostřelování a sabotážím. Poválečná obnova po sjednocení země však byla rychlá. V posledních desetiletích bylo do rozvoje infrastruktury investováno velké množství finančních prostředků, byla zvyšována traťová rychlost až na 80 km/h a technický stav tratí vesměs odpovídá standardům, jaké známe z Evropy (bezstyková kolej, pružné upevnění kolejnic apod.). V roce 2024 byl schválen záměr postavit mezi Hanojí a Ho Či Minovým městem vysokorychlostní trať, která zkrátí dobu jízdy z dnešních více než 30 hodin na pouhých 5 hodin jízdy.
Od konce 70. let začaly probíhat nákupy motorových lokomotiv, které měly za úkol vytlačit stále přežívající parní trakci, která dojezdila až na přelomu tisíciletí. Vyjmenujme ty nejdůležitější řady. Na počátku 60. let byly ze Spojených států dodány do jižního Vietnamu první stroje řady Đ 9E a Đ 10E, které jsou dnes využívány k posunu nebo v lehké traťové vozbě. Od roku 1976 bylo do již sjednoceného Vietnamu dodáno přes 200 lokomotiv řady Đ 4H vycházejících ze sovětských úzkorozchodných lokomotiv TU 7E. Dodnes lze několik strojů potkat v průmyslu a na turistické železnici v Đà Lạt. V letech 1978 až 1980 byly dodány lokomotivy řady Đ 11H z Rumunska v počtu 58 kusů, jejichž provoz skončil fiaskem pro závady na spalovacích motorech. Od roku 2024 jezdí dva stroje určené pro vozbu zvláštních vlaků v okolí depa Đà Nẵng. V roce 1983 byly dodány šestinápravové lokomotivy řady Đ 18E z Belgie v počtu 16 kusů, které jezdí dodnes. Dále byly dodány rovněž šestinápravové lokomotivy Đ 13E z Indie v počtu 25 kusů v letech 1983, 1984 a 2002(!). K motorizaci rovněž napomohly čtyřnápravové československé lokomotivy řady Đ 12E z produkce ČKD Praha, které byly dodány v počtu 40 kusů v letech 1985 až 1990. Další dodávky této řady zastavil krach podniku v roce 2000.
Nejdůležitější řadou dieselových lokomotiv je řada Đ 19E, kterou lze potkat v čele osobních i nákladních vlaků napříč celým Vietnamem. Jedná se o šestinápravové lokomotivy vyrobené čínským podnikem CSR Ziyang ve čtyřech sériích v počtu 80 kusů, které byly dodávány v letech 2003-2004 (901-920), 2006-2007 (921-940), 2007-2008 (941–960) a 2011-2012 (961-980). Pohon zajišťuje motor Caterpiller CAT3512B americké výroby o síle 1455 kW. Maximální konstrukční rychlost je 120 km/h, kterou však lokomotiva na vietnamské železniční síti nevyužije. Po stránce vizuální je snadné rozeznat stroje s pořadovým číslem v intervalu 901 až 940 s hranatým čelem, respektive stroje v intervalu 941 až 980 s kulatým čelem. Mnohé lokomotivy z první série nesou na čele nápis Đổi Mới (renovace) odkazující na ekonomické a sociální reformy přijaté na konci 80. let, které de facto znamenaly přechod k tržní ekonomice pod vládou Komunistické strany Vietnamu.
Za zmínku ještě stojí řada Đ 20E s nápadným evropským vzhledem. Jedná se o lokomotivu z produkce firmy Siemens s obchodním názvem Asiarunner, která je odvozena od lokomotiv z rodiny Eurorunner. Byla vyvinuta pro trh v jihovýchodní Asii, kde převažuje rozchod tratí 1000 mm. Jediným odběratelem se nakonec staly vietnamské železnice DSVN, které převzaly 16 strojů v letech 2006 a 2007. Uvnitř lokomotivy se ukrývá dvanáctiválcový motor MTU o výkonu 1500 kW. Jedná se o nejvýkonnější lokomotivy ve Vietnamu. V současné době jsou nasazovány převážně na jižní části magistrály mezi Đà Nẵngem a Ho Či Minovým Městem v osobní i nákladní dopravě.
Hlavní údržbu lokomotiv provádí depa Dĩ An v Saigonu a Gia Lâm v Hanoji, které kromě lokomotiv s metrovým rozchodem zajišťují údržbu strojů normálního rozchodu. Další depa provádějící nižší stupně oprav se nachází ve Vinh, Đà Nẵngu a v Saigonu nedaleko hlavního nádraží.
![]() |
Dne 6. dubna 2024 byla nedaleko odbočné stanice Bình Thuận zachycena lokomotiva D19E-933 v čele rychlíku SPT1 [Phan Thiết - Sài Gòn]. Okolo tratě se nacházejí plantáže keřů pitahaya. Jedná se o druh kaktusu produkující jedlé plody známé jako "dračí ovoce", které je dováženo i do Evropy včetně České republiky. Tyto plantáže jsou charakteristikou provincie Phan Thiết. |
![]() |
Na druhý konec vlaku nastupuje lokomotiva D19E-942, která dopraví vlak do Hanoje. Za lokomotivou se nachází poštovní vůz Vietnamské pošty. |
![]() |
Rychlík SE8 [Sài Gòn - Hà Nội] v čele s lokomotivou D19E-943 čeká dne 10. dubna 2024 na vykřižování v železniční stanici Nam Định. Ačkoliv mezi provincií Ninh Bình a Hanojí bylo možné trať postavit přímo, byla severojižní magistrála zbudována se závlekem přes Nam Định. |
![]() |
Podbíječka Plasser & Theurer pro rozchod 1000 mm představuje další evropskou stopu na vietnamských železnicích. Odstavená byla zvěčněna v Hải Phòngu před budovou místního ředitelství. |
Text a foto: Petr Jetelina 2024
Komentáře
Okomentovat