Vlakem po Švýcarsku [2022]

Na přelomu května a června 2022 jsem podnikl dva víkendové výjezdy do Švýcarska. Právě na začátku května 2022 byla vyhlášena mimořádná akce společnosti Interrail, kdy nejdražší celoevropské passy, tj. na jeden, dva a tři měsíce se prodávaly s neodolatelnou slevou 50%. Zakoupil jsem tříměsíční pass do první třídy za 15 025 Kč. A právě tyto dvě víkendové výpravy otevřely období intenzivního cestování na tuto jízdenku.

Švýcarsko je zemí s nejlepší železniční dopravou na světě. Již v roce 2021 jsem podnikl první týdenní návštěvu, ze které vyšel dvoudílný cestopis ZDE. Nyní se podíváme, co jsem procestoval a vyfotografoval v roce 2022. Má pozornost opět směřovala k horským železnicím, kterých je ve Švýcarsku velké množství.

 

Pátek 27. května 2022

Konečně jsem zase po roce ve Švýcarsku. Noční cesta přes Vídeň, Mnichov, Stuttgart a Karlsruhe dopadla dobře i přes zpoždění na trase. Vysedám ve stanici Basel SBB. Kupuji něco ke snídani a následně mířím patrovou soupravou IC 2000 směr Interlaken Ost, kde vysedám v 9:58.

Vlak kategorie Interegio Basel SBB - Zürich Hbf. se soupravou klasických jednopatrových vozů a lokomotivy řady 460.

Interlaken známe již z loňského roku, kdy jsme odsud cestovali na Jungfraujoch, nejvýše položenou železniční stanici v Evropě. Dnes si projedeme zbylé dvě horské tratě pod Jungfrau, MürrenBLM a Schynige Platte. Všechny tratě systému Jungfraubahnen jsou vystavěny na úzkém rozchodu 1000 mm, s výjimkou turistické dráhy na Schynige Platte o rozchodu 800 mm..

Nejprve je nutno zakoupit jízdenky. Pro držitele Interrailu je poskytnuta sleva 25% z už tak vysokého jízdného. Zpáteční jízdenka Interlaken Ost – Mürren BLM stojí 28,20 franků. V 10:35 odjíždím vlakem společnosti Berner Oberland-Bahn (BOB) směr Lauterbrunnen, kde následuje přestup směr Mürren.

Ve stanici Interlaken Ost byly díky náhodě zachyceny elektrické vozy typu ABeh 4/4 II. Ty byly na dráhu BOB dodány v počtu tří kusů a na fotce zachycené vozy jsou poslední provozní kusy své řady u této společnosti. V turnuse však nejezdí již od roku 2017 po dodání nových jednotek Stadler ABDeh 8/8 a vyjíždí jen jako náhrada.

 

Ve stanici Lauterbrunnen je nutno přesednout do kabiny lanové dráhy, která cestující vyveze o 696 výškových metrů výše do stanice Grütschalp, kde následuje přestup na lokálku BLM směr Mürren. K lanovce směřuje velké množství lidí, naštěstí se mi jich spoustu podaří předběhnout. Po výstupu v Grütschalpu nenasedám do vlaku, ale vydávám se pěšky podél tratě, abych pořídil pár fotografií. Počasí přeje.

Dne 27. 5. 2022 byl mezi stanicemi Grütschalp a Winteregg zachycen elektrický vůz Be 4/4 22, který byl sem v roce 1967 dodán na místní dráhu BLM (Bergbahn Lauterbrunnen–Mürren). Adhezní železnice v kombinaci s lanovou dráhou Lauterbrünnen - Grütschalp tvoří pro městečko Mürren spojení se světem, jelikož tato oblast není dostupná pro automobilovou dopravu. Elektrické vozy zároveň obstarávají dopravu nákladu a spěšnin na malých vozících řazených vždy ve směru od stanice Mürren.

Posun vozu ve stanici Grütschalp. V pozadí se nachází stožár přípojné lanové dráhy.

Po focení se přesouvám do mezilehlé stanice Winteregg a konečné stanice Mürren BLM. Jelikož je krátce po obědě, neztrácím čas a vracím se zpět do údolí. Odpoledne mě totiž čeká svezení po druhé horské železnici.

Vlakem BOB se vracím směrem k Interlakenu a vysedám v přípojné stanici Wilderswil (586 m.n.m.). Zde začíná horská železnice na Schynige Platte (1967 m.n.m.). Ta se od zbylých drah odlišuje hlavně svým rozchodem 800 mm a také vozovým parkem, který je zastoupen více než 100 let starými vozidly. Dráha je v provozu pouze v létě, v roce 2022 byl provoz zaveden od 20. 5. 2022 do 23. 10. 2022.

Odpoledne jsou vlaky na vrchol poloprázdné. Zaujímám místo v oddíle a vyrážíme k vrcholu. Velmi pomalou rychlostí stoupáme pásem lesů. Za mezilehlou stanicí Breitlauenen lesy mizí a vyskytuje se zde typická horská krajina s nádhernými výhledy do okolí. Po 52 minutách vysedám na konečné stanici Schynige Platte (1967 m.n.m.).

Dne 27. 5. 2022 byla nedaleko vrcholové stanice Schynige Platte (2101 m n.m.) zachycena více než 100 let stará lokomotiva He 2/2 63 se soupravou historických osobních vozů. Vozidla této řady obstarávají veškerou dopravu na této historické ozubnicové železnici, která je v provozu pouze v letních měsících. Před modernizací vozového parku zajišťovaly veškerou dopravu na trati Lauterbrunnem – Kleine Scheidegg.

Vrcholová stanice Kleine Scheidegg.

Depo ve stanici Lauterbrunnem s odstavenými soupravami s pohledem na brzdící vozy, které se při cestě vzhůru nachází vždy v čele.

Po kochání na vrcholu přišel čas na návrat jedním z posledních spojů dolů. Krátce po odjezdu z vrcholové stanice vlak zastavuje a z lokomotivy se kouří. Naštěstí to není nic vážného a po nějakém čase pokračujeme dále dolů Wilrerswillu, odsud do Interlakenu a do městečka Brigg, kde cestování pro tento den končí.

 

Sobota 28. května 2022

Sobota bude patřit svezení po horské trati Matterhorn-Gotthard bahn (MGB). Tento částečně ozubnicový železniční systém o rozchodu 1000 mm vznikl v roce 2003 sloučením drah Furka-Oberalp-Bahn (Disentis/Mustér – Brig) a BVZ Zermatt-Bahn (Brig – Zermatt). Ty vznikly již v letech 1891 a 1926. Délka celé sítě drah činí 144 km. Trať z Vispu do Zermattu jsme si projeli již v roce 2021, nyní se projedeme po druhé části trati směrem na východ přes sedlo Furka do Disentis/Mustér, kde se nachází styková stanice s úzkorozchodnou sítí Rhétské dráhy RhB.

Trať stoupá z Briggu směrem k východu k úpatnímu tunelu Furka mezi stanicemi Oberwald (1368 m n. m.) a Realp (1538 m n. m.), který byl zprovozněn v roce 1982. Tento 15 km dlouhý tunel umožnil celoroční železniční provoz. Nahradil původní trať přes sedlo Furka (2 160 m.n.m), která musela být v zimních měsících uzavřena. Po zprovoznění tunelu byla trať opuštěna a zachráněna před zrušením spolkem Dampfbahn Furka-Bergstrecke, který zde provozuje výletní vlaky.

Trať pokračuje do uzlové stanice Andermatt, kde se nachází odbočka k normálně rozchodné trati přes Gotthardský průsmyk. Ze stanice Andermatt trať prudce stoupá do sedla Oberalppass, kde se nachází nejvyšší bod tratě ve výšce 2033 m n. m. Odsud pak klesá dolů až do městečka Disentis/Mustér, kde síť MGB napojuje na síť Rhétské dráhy (RhB).

Dne 28. května 2022 opouští lokomotiva HGe 4/4 II čísla 3 stanici Nätschen v čele vlaku R 847 [Disentis/Mustér – Andermatt]. V roce 2023 začaly být tyto klasické soupravy s lokomotivami nahrazovány moderními elektrickými jednotkami "Orion" od švýcarského výrobce Stadler.

Další fotografie klasické soupravy vznikla na viaduktu Val Bugnei Viadukt.

 

Po přestupu v Disentisu do klasické soupravy RhB pokračuji směr Chur, který je hlavním městem rétorománského kantonu Graubünden.

 

Neděle 29. května 2022

Síť Rhétské dráhy jsem poprvé navštívil v roce 2021, kdy jsme se podívali ke známému Landwasser viaduktu nedaleko obce Filisur, který je zapsán na seznam Unesco, a následně se projeli po trati přes Davos. Rozhodl jsem se pro projížďku po trati Rhétské dráhy z Churu do Arosy. V tento den se citelně ochladilo a ze zatažené oblohy se snášel jemný deštík. To mě však neodradilo od cestování v otevřeném panoramatickém voze, který jsem měl zcela pro sebe. Vyhlídkový vůz bývá nasazen na vybrané spoje.

V předstaničním prostoru stanice Chur byla dne 29.05.2023 zachycena jednotka "Allegro" čísla 3506 se soupravou přípojných vozů. Na konci se ukrývá otevřený panoramatický vůz, který byl řazen i přes nepříznivé počasí.

Pohled z otevřeného panoramatického vozu na konci soupravy.

Do stanice Litzirüti se blíží na křižování souprava vlaku Arosa - Chur.

Trať Chur – Arosa je dlouhá 25 km a bez ozubnice překonává převýšení 1155 m při maximálním sklonu 60 ‰, což jsou úctyhodné parametry. V Churu vlaky do Arosy odjíždí z předstaničního prostoru a až na okraj města vede trať v silniční komunikaci. Na trati se nachází spousta směrových oblouků malých poloměrů s nejmenším poloměrem až 60 m. Provoz vlaků obstarávají elektrické jednotky ABe 8/12, tzv. „Allegro“ od Stadleru, se soupravou vložených vozů a řídícím vozem.

Konečná stanice Arosa. Od soupravy byl odpojen vyhlídkový otevřený vůz, dále souprava pokračuje bez něj v čele s řídícím vozem.

 

Po projížďce do Arosy následuje přesun do pohraniční stanice Buchs SG, odkud odjíždím Railjetem do Vídně, kde přesedám na poslední Railjet směr Brno.

 

Sobota 11. června 2022

Po dvou týdnech přišel čas opět vyrazit do Švýcarska. Tentokrát jsem cestoval přes noc v lehátkovém voze vlaku NJ Graz – Zurich. Vysedám z něj ve švýcarské pohraniční stanici Buchs SG. Do čela vlaku nastupuje švýcarská lokomotiva řady 420.109 ve stylovém retro nátěru.

Dne 11. 6. 2022 byla ve švýcarské pohraniční stanici Buchs SG zachycena lokomotiva 420.109 v čele vlaku NJ 464 [Graz Hbf. – Zürich Hbf.] s přímými vozy [Zagreb Gl.K. – Zürich Hbf.]. Lokomotiva je opatřena slušivým retro nátěrem "Swiss Express" evokující staré časy.

Z Buchsu mířím do stanice Landquard, kde nasedám do vlaku Rhétské dráhy. Klasickou soupravou mířím do koncové stanice Scuol-Tarasp. Právě na tomto výkonu budou stylové klasické soupravy s lokomotivami Ge 4/4 II od prosince 2022 nahrazeny novými elektrickými jednotkami „Capricorn“ od Stadleru. Mezi stanicemi Klosters a Sagliains vlak projíždí tunelem Vereina. Ten je s délkou 19,042 km nejdelším úzkorozchodným tunelem na světě.

Dne 11. června 2022 byla na konečné stanici Scuol-Tarasp zachycena lokomotiva Ge 4/4 II 630 po příjezdu vlaku RE 1226 [Disentis/Mustér – Scuol-Tarasp]. Lokomotiva na konec soupravy právě připojuje dva chladící vozy, které slouží pro převoz potravin řetězce Coop. Poté přejede na opačný konec soupravy a vydá se zpět směr Disentis.

Dne 11. června 2022 byla před konečnou stanicí Scuol-Tarasp zachycena lokomotiva Ge 4/4 II 619 v čele vlaku RE 1224 [Disentis/Mustér – Scuol-Tarasp].

Dne 11. června 2022 byla v obci Ardez zachycena lokomotiva Ge 4/4 II 624 v čele vlaku RE 1229 [Disentis/Mustér – Scuol-Tarasp], který byl tvořen klasickou soupravou. Se změnou grafikonu vlakové dopravy v prosinci 2022 byly klasické soupravy nahrazeny moderními jednotkamy "Capricorn" od švýcarského výrobce Stadler.

 

Po několika hodinách se přesouvám osobním vlakem do Svatého Mořice, neboli Sankt Moritz. Zde se jen krátce projdu kolem jezera, které se nachází hned u nádraží a následně mířím osobním vlakem směrem na Pontresinu. Chystám se vyfotit panoramatický „Bernina express“ z Tirana do St. Moritz, v jehož čele bývá zpravidla nasazena dvojice elektrických vozů ABe 4/4 III, 52 + 53, jež jsou pro tuto trať typické. V říjnu 2023 však došlo k jejich definitivnímu odstavení z provozu a jejich nahrazení jednotkami „Allegro“ od Stadleru.

Dne 11. června 2022 byl nedaleko alpského střediska St. Moritz zachycena dvojice elektrických vozů ABe 4/4 III čísel 52 a 53 v čele panoramatického expresu PE 974 "Bernina Express" [Tirano – St. Moritz]. V pozadí se nachází hora Muottas Muragl, na jejíž vrchol ve výšce 2 453 m.n.m. vede pozemní lanová dráha z roku 1907.

 

Po úspěšném fotografování následuje přesun do Churu po známé Albulabahn. Spojení Churu a St. Moritz zajišťují vlaky Interregio v hodinovém intervalu, na které jsou nasazeny netrakční jednotky řady ABi 5700 „Alvra“ a lokomotivami Ge 4/4 III.

Na známém viaduktu Landwasser byla v roce 2021 zachycena souprava vlaku Interregio Chur - St. Moriz. Ta je posílena o modrý jídelní vůz a jeden vůz druhé třídy.

 

Neděle 12. června 2022

Ráno vyjíždím z Churu a mířím domů, tentokrát přes Mnichov, Regensburg a Vídeň. Po cestě se ještě zastavím ve vesnici Igis nedaleko Landquartu a pořizuji poslední záběr klasické soupravy na regionálním expresu z Disentis/Mustér do Scuol-Tarasp. Z okolních pastvin se jako příjemná kulisa line zvuk kravských zvonců.

Dne 12. 6. 2022 byla nedaleko zastávky Igis zachycena lokomotiva Ge 4/4 II 611 v čele vlaku RE 1724 [Disentis/Muster – Scuol-Tarasp]. Tato relace je poslední na síti Rhätische Bahn, kde jsou dosud nasazeny klasické soupravy.

 

 Text a foto: Petr Jetelina 2022