Covidová Evropa [3]: Vlakem do Paříže [2020]


V minulém, v pořadí druhém díle cestopisu jsme poznávali Lucembursko, krátce se seznámili s jeho železnicemi a hlavním městem. Ve třetím závěrečném díle budeme cestovat do cíle naší výpravy, do Paříže a konečně se svezeme po vysokorychlostní trati. Poté se následně vrátíme domů.

Stanice Luxembourg. Regionální vlak Luxembourg - Metz je tvořen francouzskou patrovou jednotkou od výrobce Alstom.

Dne 3. 9. 2020 jsme dopoledne vyrazili regionálním vlakem z Lucemburku do francouzského města Méty (Metz), odkud nám odjíždělo TGV do Paříže. V bufetu na nádraží si k obědu pro zahnání hladu kupuji kuřecí bagetu, opět velmi chutnou a lahodnou. Chtěl jsem si ji nechat ohřát, nicméně prodavačka se mi snažila vysvětlit, že teplá kuřecí bageta nebude dobrá. Souhlasil jsem tedy se studenou verzí. Ještě je určitě zajímavé zmínit, že přes Méty jezdil za dávných časů i elitní spoj tehdejších ČSD Západní expres z Prahy do Paříže, který dojezdil v roce 1993. To byly časy. Denní železniční spojení Prahy a Paříže, EC Goethe, zaniklo v roce 2000. Vůbec poslední přímé železniční spojení, letní noční rychlík 1250/1251 Praha - Paris pak dojezdil v srpnu 2001.

Nastal čas se přemístit na nástupiště spolu s větším zástupem cestujících, který v hale očekával na ohlášení koleje pro spoj do Paříže. Jednalo se o lowcostový spoj OUIGO úplně podobný s lowcostovými aerolinkami. Tyto spoje jsou proti klasickým vlakům TGV kategorie OUI cenově více než příznivé. Za cestu Metz – Paris jsme i se zavazadlem zaplatili pouhých 19 EUR. Nízká cena je však vykoupena nižším komfortem. Interiér patrové jednotky TGV Duplex byl kompletně demontován a nahrazen sedadly s malými roztečemi a citelně omezeným prostorem pro zavazadla. První třída byla zcela zrušena. Také odbavení je přesně dle lowcostových aerolinek. Příslušné nástupiště je před příjezdem zapáskováno a cestující jsou na něj vpouštěni přes check-in, kde zaměstnanci dopravce kontrolují QR kódy jízdenek, které se prodávají pouze on-line, a také rozměry zavazadel.

Nízkonákladové TGV pod značkou OUIGO ze Štrasburku do Paříže přijíždí do stanice Metz-Ville.

Vlak přijíždí ze Strasbourgu a ve stanici Metz koná úvrať. Zároveň se zaplnil doslova až po střechu. Automatický systém nám však přidělil sedadla v přízemí. Za městem Metz najede souprava na vysokorychlostní trať a zrychlí až na 320 km/h. Nádherný pocit! Jako když letadlo letí po kolejích. Obyvatelé české kotliny si o takovém svezení mohou opravdu nechat jen zdát. Po zhruba hodině a půl rychlé jízdy přijíždí rychlovlak na pařížské východní nádraží Paris Gare de l'Est. Do Paříže přijíždím již potřetí, nicméně vlakem poprvé. A byla to skvělá volba, rychlovlaky k Francii prostě patří.

Náš spoj dorazil do Paříže.


K nástupišti je přistavena souprava TGV Réseau, pravděpodobně do Nancy.

Ve šturcu též stojí již letitá lokomotiva řady 22270 SNCF. Ty byly vyráběny v 70. a 80. letech 20. století.

Odebíráme se do fronty k automatům na jízdenky MHD, kdy jsme i svědkem přepadení kapsářem a následně bleskové akce policistů v civilu, kteří na zloděje okamžitě naskákali a se zakrváceným obličejem ho v želízkách odvedli pryč. Muž černé pleti ve frontě před námi pronese „big city“. A má pravdu, Paříž je velké město, vedle kterého vypadá i Praha jako menší provinční sídlo. Metrem se následně přesouváme o tři zastávky dále na Montmartre (zastávka Barbès-Rochechouart), kde máme na tři noci rezervovaný hotýlek. Covid měl tu sílu a díky stažení turismu ke dnu srazil i velmi drahé ceny ubytování. Místo 981 EUR jsme zaplatili pouze 197 EUR. No neberte to!

Při pohledu z okna hotelu se naskytl výhled na baziliku Sacré-Cœur.

Na následujících fotografiích si uděláme prohlídku toho nejzajímavějšího, co Paříž nabízí. Po příjezdu do Paříže jsme podvečer strávili procházkou po kouzelném Montmartru. Další den jsme spíše chodili po městě, od vítězného oblouku přes Eiffelovu věž až k Louvreru a Notre Dame. Třetí den jsme si zakoupili celodenní jízdenku a objeli jsme další místa ve městě, včetně moderní čtvrti La Défense. Poslední večer před odjezdem jsme se vydali k rozsvícenému Vítěznému oblouku a Eiffelově věži, kde jsme se na delší dobu rozloučili se svobodným cestováním po světě. Celou návštěvu Paříže jsme absolvovali v rouškách. Jejich povinnost i na venkovních veřejných místech vešla v platnost jen pár dní před naším příjezdem. Počasí bylo krásné a teplé, roušky nám působily poměrně velké nepohodlí. Zároveň jsem se cítil více bezpečně než v České republice, kde bylo nošení roušek z politických důvodů zrušeno.

Po příjezdu do Paříže naše kroky vedou pod baziliku Sacré-Cœur. Pod ní si dáváme v malé hospůdce romantickou večeři.

Čtvrt Montmartre je jediné kopcovité místo v Paříži. Jinak stojí město spíše na rovině.

Montmartre nabízí spoustu romantických zákoutí.

Na druhý den vyrážíme k nejznámějším místům Paříže. Jako první nás čeká monumentální Vítězný oblouk.

Poté se pěšky přesouváme ke zlatému hřebu celé cesty, Eiffelově věži.

Pokladny pro prodej vstupenek na Eiffelovu věž. V řadě nestál ani jeden člověk! Tento neuvěřitelný úkaz vznikl jen díky Covidu a kdoví, jestli se ještě někdy zopakuje.

Z vrcholu Eiffelovy věže se nabízí úchvatný výhled na Paříž.

Vítězný oblouk, odkud jsme přišli.

Na pahorku v pozadí se nachází bazilika Sacré-Cœur.

Věž je velmi vysoká, přesto není důvod se bát.

Linka metra č.6 vede v centru na povrchu. Vlakové soupravy využívají nejen koleje jako vlaky na ostatních linkách, ale mají i pneumatiky. Většinu času jede metro právě po nich, pouze ve výhybkách jsou pak využívány kolejnice. Pneumatiky jsou zde využívány od přestavby linky z let 1972-1974. Jde však o velmi nákladný systém.

Přestupní stanice pařížského metra jsou často velký oříšek. Chaotický labyrint chodeb vznikl nekoordinovanou výstavbou a bez pozorného sledování ukazatelů jste ztraceni. Na některých přestupních stanicích je nutný přestup pomocí pohyblivých chodníků. Francouzi roušky nosí zodpovědně (nejsou to Švejci z Čech).

Vyhořelá katedrála Notre-Dame. Na tu jsme se podívali pouze z povzdálí.

Louvre.

Zlatý svit slunce do podloubí Louveru vytvořil dechberoucí podívanou.

Moderní čtvrt La Défense. Hlavní dominantou čtvrtě je novodobý vítězný oblouk
La Grande Arche.

Hlavní náměstí. V dáli lze spatřit Vítězný oblouk.

Třída Champs-Élysées.Významná dopravní tepna lemovaná stromovými alejemi a restauracemi. Do jedné z nich jsme zapadli i my. Peněženka sice zaplakala, nicméně jsme přece na dovolené!

Večerní rozloučení s Paříží. Krásně nasvícená Eiffelova věž láká spoustu pařížanů i dalších turistů k večerní vycházce.

6. 9. 2020 jsme se vypravili z Paříže zpět do České republiky. Z nádraží Gare de l'Est nám v 9:04 odjížděl spoj TGV do Frankfurtu. Před nástupem jsme zakoupili drobné občerstvení, také nějaký zákusek domů a poté již vyrážíme směrem na východ. Po opuštění Paříže se TGV opět rozjelo až na svou maximální možnou rychlost 320 km/h. Za necelé dvě hodiny jsme již míjeli francouzsko-německou hranici. Na německém území bohužel vysokorychlostní trať nestojí a vlak se trmácel po konvenčních tratích. Teprve z Mannheimu se vlak přecijenom trochu rozjel. Ve 12:58 vysedáme včas na nádraží ve Frankfurtu.

Jde to rychlostí až 320 km/h.
Vysedáme ve Frankfurtu.

Na koleji, odkud má odjíždět naše ICE do Drážďan spatřím k mé radosti jednotku ICE první generace. Bohužel, nebyl to náš spoj, ten přijel vzápětí po uvolnění nástupiště.

Nicméně tohle byla pouze první poměrně krátká část cesty. Již ve 13:19 nám odjíždí další spoj, tentokrát je to ICE do Drážďan. Při této krátké pauze alespoň kupujeme nějakou tu bagetu do vlaku. Rychlovlak bohužel jede po konvenčních tratích, na vysokorychlostní trať najedeme pouze na krátkém úseku mezi Erfurtem a Lipskem. V 17:39 vysedáme na hlavním nádraží v Drážďanech. Zde máme konečně delší pauzu, další spoj do Prahy nám odjíždí až v 19:10. Značně vyhladovělí jsme zamířili do asijského bufetu ve stanici, kde za necelých 6 EUR slupnu nudlebox s lahodnou kachnou. Vzhledem k protiepidemickým opatřením je nutné konzumovat před nádražím na lavičce. 

Spoj v 19:10 do Prahy má pět minut zpoždění, nicméně velký problém nám to nezpůsobí, neb v Praze máme dostatečnou rezeru pro přestup. Do Prahy na hlavní nádraží přijíždíme ve 21:37, odkud po přestupu odjíždíme ve 21:56 odjíždime směr Brno. Po půlnoci 7.9.2020 v 0:39 vysedáme v Brně na hlavním nádraží, v cíli naší cesty. Celkem nám cesta z Paříže do Brna zabrala 15 hodin a 35 minut. 

A celková cena? Při využití všech možných akčních cen a slevy IN50 ČD mě cesta stála celkem 2509 Kč. Pokud to rozebereme podrobněji, tak 58,90 EUR Paris - Frankfurt Sparschiene přes eshop DB, 777 Kč Frankfurt - Ústí nad Labem Včasná jízdenka Evropa přes eshop ČD, 200 Kč Ústí nad Labem - Brno Vázaná IN50 přes eshop ČD.

Drážďany. Náš spoj ICE zde končí. Částečně se však skrývá za patrovou soupravou zdejšího regionálního spoje.

Již večerní příjezd EC Berliner z Berlína Hbf. do Prahy hl.n. Vlak je veden českou soupravou.


Itinerář cesty:

3. 9. 2020

TER 88727: Luxembourg (12:09) - Metz-Ville (12:57)

OUIGO 7696: Metz-Ville (13:57) - Paris Gare de l'Est (15:20)

6. 9. 2020

TGV 9551: Paris Est (9:04) - Frankfurt (Main) (12:58)

ICE 1651: Frankfort (Main) (13:19) - Dresden Hbf. (17:39)

EC 179: Dresden Hbf. (19:10) - Praha hl.n. (21:36)

IC 575: Praha hl.n. (21:56) - Brno hl.n. (0:39)

 

Článek je částí třídílného cestopisu Covidová Evropa 2020:

Covidová Evropa [1]: Nürnberg a Strasbourg [2020]

Covidová Evropa [2]: Na skok do Lucemburska [2020]

Covidová Evropa [3]: Vlakem do Paříže [2020] 

 

Text a foto: Petr Jetelina 2021
Místo: Paříž, Francie

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlakem do Ruska přes Pobaltí: Díl 1.: Jedeme do Moskvy a Kazaně [2019]

Obrázek
V rámci tohoto cestopisu bych se s Vámi, milí čtenáři, rád podělil o zážitky z dosud nejdelší cesty (2020), kterou jsem po železnici podnikl. A to hned do největší země na světě, do Ruska. Jelikož byla cesta opravdu dlouhá a zážitků požehnaně, rozhodl jsem se cestopis rozdělit do dvou dílů. V prvním díle si popíšeme cestu do cíle, kterým byla ruská Kazaň. V druhém díle se pak vrátíme zase zpět do České republiky.
více

Směr Balkán: Vlakem po Albánii [2018]

Obrázek
V létě roku 2018 jsem se vydal na jednu z nejzajímavějších železničních výprav, do tajuplné Albánie. Vůči této zemi existuje ve světě spousta předsudků, nicméně přes svou dřívější izolovanost od okolního světa za komunismu a překotný vývoj v 90. letech je dnes Albánie vcelku bezpečnou evropskou zemí. Pro českého fanouška železnic jsou albánské železnice zajisté to nejexotičtější, co je možno v Evropě spatřit, zvláště díky provozu československých lokomotiv řady T669.1 známých pod přezdívkou Čmelák , které vyrobila přažská lokomotivka ČKD. Vydejme se tedy na cestu po Albánii vlakem.
více

S Regiojetem do chorvatské Rijeky [2020]

Obrázek
  Soukromý železniční dopravce Regiojet spustil od 30. 6. 2020 přímé železniční spojení České republiky s Chorvatskem. Jedná se o příjemnou vzpomínku na staré časy, kdy rekreační vlaky ČSD do bývalé Jugoslávie bývaly každé léto zcela běžné. Spoje byly původně vypravovány třikrát týdně, nicméně zájem o toto spojení překonal všechna očekávání a od 11. 7. 2020 vlaky vyjíždějí denně. Vlak nabízí jak místa k sezení, tak lehátkové vozy (které však dopravce v e-shopu označuje jako lůžko). Tyto spací vozy měly být původně nasazeny na spoje Praha – Medyka na ukrajinských hranicích, nicméně epidemie start tohoto spojení znemožnila. Následně se hledalo využití pro stojící vozový park, a tak vznikla myšlenka pro vlaky do Chorvatska.
více

Směr Balkán: Kosovo a Makedonie [2017]

Obrázek
Republika Kosovo je stát v jihovýchodní Evropě nacházející se v nitru Balkánského poloostrova. Zároveň je i nejmladším státem v Evropě, který 17. února 2008 jako poslední stát bývalé Jugoslávie vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku. Do povědomí světa se země dostala díky válečnému konfliktu se Srbskem z let 1998 až 1999. Nicméně i zde se po válce opět rozjely vlaky. Nejdříve pod hlavičkou vojenské mise KFOR, poté pod správou Kosovských železnic. Můj první zájem inicioval dotaz na diskusním serveru K-report. Po diskuzi zkušenějších cestovatelů se můj zájem zvýšil a pustil jsem se do plánů na tuto skvělou poznávací cestu. Přecijenom kosovské Nohabky, to je velké lákadlo! Jak se později v roce 2017 ukázalo, cestu jsem načasoval v pravý čas. O pár měsíců později se dostaly kosovské železnice do finančních problémů a zároveň proběhla velká obměna vozového parku secondhandovými německými vozy. V září pak dojezdila o poslední Nohabka. Ale dost bylo úvodu, vydejme se na cestu…
více

Za Čmeláky do Albánie [2024]

Obrázek
Následující článek nás zavede do vzdálené Albánie. Země dříve tajuplná a izolovaná od světa s nejtvrdší komunistickou diktaturou v Evropě (po Sovětském svazu), dnes je objevována turisty a železničními nadšenci nejen z České republiky. Do Albánie bylo v letech 1958 až 1990 dodáno celkem 80 lokomotiv z produkce podniku ČKD Praha. Jednalo se o lokomotivy řad T211 (2 ks), T435 a T458 (16 ks) a T669.1 (62 ks). Několik posledních „čmeláků“ řady T669.1 jezdí u albánských železnic HSH dodnes. Další dvě lokomotivy řady T669 byly zakoupeny v letech 2018 a 2019 v České republice a jezdí u dopravce Albrail na jihu země.
více

Směr Balkán: Černá Hora a Srbsko [2021]

Obrázek
S příchodem července přichází kromě hezkého letního počasí také čas dovolených. A jelikož díky státním svátkům ve dnech 5. 7. a 6. 7. 2021 vyšly rovné čtyři dny volna, nastala ideální příležitost někam vyrazit. Dlouho jsem rozmýšlel, co podniknout, přece jen Covidová opatření cestování stále značně omezují. Teprve tři dny před odjezdem jsem se rozhodl, kudy povedou mě kroky. Vydal jsem se přes Srbsko do Černé Hory, poslední země bývalé Jugoslávie, kterou jsem dosud nenavštívil. Vzal jsem si v pátek 2. 7. volno a již ve čtvrtek odpoledne se vydal na cestu.
více

S Vlakfestem do Bosny, 1. část: Banja Luka a Mostar [2021]

Obrázek
Milí čtenáři, v srpnu 2021 jsem se zúčastnil jedné z dosud nejlepších železničních akcí za svou cestovatelskou a šotoušskou kariéru. Spolek Vlakfest pod vedením mladého dobrodruha Alberta Fikáčka uspořádal ve dnech 22. 8. až 29. 8. 2021 železniční výpravu do Bosny a Hercegoviny zvláštním vlakem. Tato balkánská země stojí tak trochu stranou zájmu masového turismu, navíc vlakem se do Bosny vůbec nedostanete. Proto jsem neváhal ani minutu a na zájezd se přihlásil. Původně byla cesta naplánována již na léto 2020, bohužel obavy účastníků z pandemie koronaviru způsobily roční odsun akce. I přes to všechno jsme si cestu naplno užili. Tímto cestopisem bych chtěl nabídnout celkový pohled na akci z pohledu fanouška železnic, který byl pro velkou obsáhlost rozdělen do tří kapitol:
více

Zastavení osobní dopravy na lokálkách Středočeského kraje [2021]

Obrázek
S příchodem nového grafikonu vlakové dopravy dne 12. 12. 2021 dochází na území Středočeského kraje k zastavení osobní dopravy na nejméně vytížených lokálních tratích. Na dalších pak dochází k citelné redukci stávajícího provozu. K této redukci provozu dochází z důvodu velmi nízkého využívání vlaků cestujícími a snahou kraje tak redukovat vysoké náklady na jejich provoz. Zastavování provozu vyvolalo silný mediální odpor zejména v řadách železničních odborářů a části šotoušské veřejnosti. Ve věci se angažoval také bývalý (super)ministr dopravy Ing. Karel Havlíček ve snaze získat politické body v nadcházejících volbých do Poslanecké sněmovny. Postoj kraje změněn nebyl a redukce bude se změnou grafikonu provedena. Krajská pokladna tak ušetří přes 52 mil. Kč ročně.
více

Zastavení osobní dopravy na trati Čelákovice – Mochov [2021]

Obrázek
Regionální trať č. 233 Čelákovice – Mochov s délkou 4 km se nachází cca. 10 km severovýchodně od hlavního města Prahy. Spojuje obec Mochov (1032 obyvatel) s městem Čelákovice. Nachází se na ní jedna mezilehlá zastávka Mochov zastávka, která byla zřízena v blízkosti elektrické rozvodny, kam odbočuje i vlečka zaústěná do tratě. Trať byla vystavěna v roce 1883 pro potřeby cukrovaru, osobní doprava byla zavedena až za 2. Světové války. Cukrovar zkrachoval, na jeho místě byly postaveny v 50. letech známé mrazírny, vyrábějící například Mochovskou dršťkovou polévku či Mochovskou zeleninu. Mrazírny již dnes také neexistují, stejně tak železniční vlečka zaústěná přímo do stanice.
více