Covidová Evropa [3]: Vlakem do Paříže [2020]

V minulém, v pořadí druhém díle cestopisu jsme poznávali Lucembursko, krátce se seznámili s jeho železnicemi a hlavním městem. Ve třetím závěrečném díle budeme cestovat do cíle naší výpravy, do Paříže a konečně se svezeme po vysokorychlostní trati. Poté se následně vrátíme domů.

Stanice Luxembourg. Regionální vlak Luxembourg - Metz je tvořen francouzskou patrovou jednotkou od výrobce Alstom.

Dne 3. 9. 2020 jsme dopoledne vyrazili regionálním vlakem z Lucemburku do francouzského města Méty (Metz), odkud nám odjíždělo TGV do Paříže. V bufetu na nádraží si k obědu pro zahnání hladu kupuji kuřecí bagetu, opět velmi chutnou a lahodnou. Chtěl jsem si ji nechat ohřát, nicméně prodavačka se mi snažila vysvětlit, že teplá kuřecí bageta nebude dobrá. Souhlasil jsem tedy se studenou verzí. Ještě je určitě zajímavé zmínit, že přes Méty jezdil za dávných časů i elitní spoj tehdejších ČSD Západní expres z Prahy do Paříže, který dojezdil v roce 1993. To byly časy. Denní železniční spojení Prahy a Paříže, EC Goethe, zaniklo v roce 2000. Vůbec poslední přímé železniční spojení, letní noční rychlík 1250/1251 Praha - Paris pak dojezdil v srpnu 2001.

Nastal čas se přemístit na nástupiště spolu s větším zástupem cestujících, který v hale očekával na ohlášení koleje pro spoj do Paříže. Jednalo se o lowcostový spoj OUIGO úplně podobný s lowcostovými aerolinkami. Tyto spoje jsou proti klasickým vlakům TGV kategorie OUI cenově více než příznivé. Za cestu Metz – Paris jsme i se zavazadlem zaplatili pouhých 19 EUR. Nízká cena je však vykoupena nižším komfortem. Interiér patrové jednotky TGV Duplex byl kompletně demontován a nahrazen sedadly s malými roztečemi a citelně omezeným prostorem pro zavazadla. První třída byla zcela zrušena. Také odbavení je přesně dle lowcostových aerolinek. Příslušné nástupiště je před příjezdem zapáskováno a cestující jsou na něj vpouštěni přes check-in, kde zaměstnanci dopravce kontrolují QR kódy jízdenek, které se prodávají pouze on-line, a také rozměry zavazadel.

Nízkonákladové TGV pod značkou OUIGO ze Štrasburku do Paříže přijíždí do stanice Metz-Ville.

Vlak přijíždí ze Strasbourgu a ve stanici Metz koná úvrať. Zároveň se zaplnil doslova až po střechu. Automatický systém nám však přidělil sedadla v přízemí. Za městem Metz najede souprava na vysokorychlostní trať a zrychlí až na 320 km/h. Nádherný pocit! Jako když letadlo letí po kolejích. Obyvatelé české kotliny si o takovém svezení mohou opravdu nechat jen zdát. Po zhruba hodině a půl rychlé jízdy přijíždí rychlovlak na pařížské východní nádraží Paris Gare de l'Est. Do Paříže přijíždím již potřetí, nicméně vlakem poprvé. A byla to skvělá volba, rychlovlaky k Francii prostě patří.

Náš spoj dorazil do Paříže.

K nástupišti je přistavena souprava TGV Réseau, pravděpodobně do Nancy.

Ve šturcu též stojí již letitá lokomotiva řady 22270 SNCF. Ty byly vyráběny v 70. a 80. letech 20. století.

Odebíráme se do fronty k automatům na jízdenky MHD, kdy jsme i svědkem přepadení kapsářem a následně bleskové akce policistů v civilu, kteří na zloděje okamžitě naskákali a se zakrváceným obličejem ho v želízkách odvedli pryč. Muž černé pleti ve frontě před námi pronese „big city“. A má pravdu, Paříž je velké město, vedle kterého vypadá i Praha jako menší provinční sídlo. Metrem se následně přesouváme o tři zastávky dále na Montmartre (zastávka Barbès-Rochechouart), kde máme na tři noci rezervovaný hotýlek. Covid měl tu sílu a díky stažení turismu ke dnu srazil i velmi drahé ceny ubytování. Místo 981 EUR jsme zaplatili pouze 197 EUR. No neberte to!

Při pohledu z okna hotelu se naskytl výhled na baziliku Sacré-Cœur.

Na následujících fotografiích si uděláme prohlídku toho nejzajímavějšího, co Paříž nabízí. Po příjezdu do Paříže jsme podvečer strávili procházkou po kouzelném Montmartru. Další den jsme spíše chodili po městě, od vítězného oblouku přes Eiffelovu věž až k Louvreru a Notre Dame. Třetí den jsme si zakoupili celodenní jízdenku a objeli jsme další místa ve městě, včetně moderní čtvrti La Défense. Poslední večer před odjezdem jsme se vydali k rozsvícenému Vítěznému oblouku a Eiffelově věži, kde jsme se na delší dobu rozloučili se svobodným cestováním po světě. Celou návštěvu Paříže jsme absolvovali v rouškách. Jejich povinnost i na venkovních veřejných místech vešla v platnost jen pár dní před naším příjezdem. Počasí bylo krásné a teplé, roušky nám působily poměrně velké nepohodlí. Zároveň jsem se cítil více bezpečně než v České republice, kde bylo nošení roušek z politických důvodů zrušeno.

Po příjezdu do Paříže naše kroky vedou pod baziliku Sacré-Cœur. Pod ní si dáváme v malé hospůdce romantickou večeři.

Čtvrt Montmartre je jediné kopcovité místo v Paříži. Jinak stojí město spíše na rovině.

Montmartre nabízí spoustu romantických zákoutí.

Na druhý den vyrážíme k nejznámějším místům Paříže. Jako první nás čeká monumentální Vítězný oblouk.

Poté se pěšky přesouváme ke zlatému hřebu celé cesty, Eiffelově věži.

Pokladny pro prodej vstupenek na Eiffelovu věž. V řadě nestál ani jeden člověk! Tento neuvěřitelný úkaz vznikl jen díky Covidu a kdoví, jestli se ještě někdy zopakuje.

Z vrcholu Eiffelovy věže se nabízí úchvatný výhled na Paříž.

Vítězný oblouk, odkud jsme přišli.

Na pahorku v pozadí se nachází bazilika Sacré-Cœur.

Věž je velmi vysoká, přesto není důvod se bát.

Linka metra č.6 vede v centru na povrchu. Vlakové soupravy využívají nejen koleje jako vlaky na ostatních linkách, ale mají i pneumatiky. Většinu času jede metro právě po nich, pouze ve výhybkách jsou pak využívány kolejnice. Pneumatiky jsou zde využívány od přestavby linky z let 1972-1974. Jde však o velmi nákladný systém.

Přestupní stanice pařížského metra jsou často velký oříšek. Chaotický labyrint chodeb vznikl nekoordinovanou výstavbou a bez pozorného sledování ukazatelů jste ztraceni. Na některých přestupních stanicích je nutný přestup pomocí pohyblivých chodníků. Francouzi roušky nosí zodpovědně (nejsou to Švejci z Čech).

Vyhořelá katedrála Notre-Dame. Na tu jsme se podívali pouze z povzdálí.

Louvre.

Zlatý svit slunce do podloubí Louveru vytvořil dechberoucí podívanou.

Moderní čtvrt La Défense. Hlavní dominantou čtvrtě je novodobý vítězný oblouk
La Grande Arche.

Hlavní náměstí. V dáli lze spatřit Vítězný oblouk.

Třída Champs-Élysées.Významná dopravní tepna lemovaná stromovými alejemi a restauracemi. Do jedné z nich jsme zapadli i my. Peněženka sice zaplakala, nicméně jsme přece na dovolené!

Večerní rozloučení s Paříží. Krásně nasvícená Eiffelova věž láká spoustu pařížanů i dalších turistů k večerní vycházce.

6. 9. 2020 jsme se vypravili z Paříže zpět do České republiky. Z nádraží Gare de l'Est nám v 9:04 odjížděl spoj TGV do Frankfurtu. Před nástupem jsme zakoupili drobné občerstvení, také nějaký zákusek domů a poté již vyrážíme směrem na východ. Po opuštění Paříže se TGV opět rozjelo až na svou maximální možnou rychlost 320 km/h. Za necelé dvě hodiny jsme již míjeli francouzsko-německou hranici. Na německém území bohužel vysokorychlostní trať nestojí a vlak se trmácel po konvenčních tratích. Teprve z Mannheimu se vlak přecijenom trochu rozjel. Ve 12:58 vysedáme včas na nádraží ve Frankfurtu.

Jde to rychlostí až 320 km/h.

Vysedáme ve Frankfurtu.

Na koleji, odkud má odjíždět naše ICE do Drážďan spatřím k mé radosti jednotku ICE první generace. Bohužel, nebyl to náš spoj, ten přijel vzápětí po uvolnění nástupiště.

Nicméně tohle byla pouze první poměrně krátká část cesty. Již ve 13:19 nám odjíždí další spoj, tentokrát je to ICE do Drážďan. Při této krátké pauze alespoň kupujeme nějakou tu bagetu do vlaku. Rychlovlak bohužel jede po konvenčních tratích, na vysokorychlostní trať najedeme pouze na krátkém úseku mezi Erfurtem a Lipskem. V 17:39 vysedáme na hlavním nádraží v Drážďanech. Zde máme konečně delší pauzu, další spoj do Prahy nám odjíždí až v 19:10. Značně vyhladovělí jsme zamířili do asijského bufetu ve stanici, kde za necelých 6 EUR slupnu nudlebox s lahodnou kachnou. Vzhledem k protiepidemickým opatřením je nutné konzumovat před nádražím na lavičce. 

Spoj v 19:10 do Prahy má pět minut zpoždění, nicméně velký problém nám to nezpůsobí, neb v Praze máme dostatečnou rezeru pro přestup. Do Prahy na hlavní nádraží přijíždíme ve 21:37, odkud po přestupu odjíždíme ve 21:56 odjíždime směr Brno. Po půlnoci 7.9.2020 v 0:39 vysedáme v Brně na hlavním nádraží, v cíli naší cesty. Celkem nám cesta z Paříže do Brna zabrala 15 hodin a 35 minut. 

A celková cena? Při využití všech možných akčních cen a slevy IN50 ČD mě cesta stála celkem 2509 Kč. Pokud to rozebereme podrobněji, tak 58,90 EUR Paris - Frankfurt Sparschiene přes eshop DB, 777 Kč Frankfurt - Ústí nad Labem Včasná jízdenka Evropa přes eshop ČD, 200 Kč Ústí nad Labem - Brno Vázaná IN50 přes eshop ČD.

Drážďany. Náš spoj ICE zde končí. Částečně se však skrývá za patrovou soupravou zdejšího regionálního spoje.

Již večerní příjezd EC Berliner z Berlína Hbf. do Prahy hl.n. Vlak je veden českou soupravou.

Itinerář cesty:

3. 9. 2020

TER 88727: Luxembourg (12:09) - Metz-Ville (12:57)

OUIGO 7696: Metz-Ville (13:57) - Paris Gare de l'Est (15:20)

6. 9. 2020

TGV 9551: Paris Est (9:04) - Frankfurt (Main) (12:58)

ICE 1651: Frankfort (Main) (13:19) - Dresden Hbf. (17:39)

EC 179: Dresden Hbf. (19:10) - Praha hl.n. (21:36)

IC 575: Praha hl.n. (21:56) - Brno hl.n. (0:39)

 

Článek je částí třídílného cestopisu Covidová Evropa 2020:

Covidová Evropa [1]: Nürnberg a Strasbourg [2020]

Covidová Evropa [2]: Na skok do Lucemburska [2020]

Covidová Evropa [3]: Vlakem do Paříže [2020] 

 

Text a foto: Petr Jetelina 2021