Železniční toulky do Svobodných Heřmanic [2014]

Svobodné Heřmanice jsou jedním ze zajímavých míst české železniční sítě. Jednak svou minulostí, která této pusté dopravně udělila statut koncové stanice, ale také svou odlehlostí v oblasti, kde lišky dávají dobrou noc. Rovněž zde byla zastavena pravidelná osobní doprava. S příchodem roku 2014 se toto ospalé místo probudilo k životu.

Stanice Svobodné Heřmanice byla původně mezilehlá dopravna na trati Opava východ – Horní Benešov. Trať byla otevřena v roce 1892. V oblasti probíhala čilá důlní činnost, především těžba barytu a břidlice. A právě těžba nerostných surovin zasadila trati citelnou ránu, když 5.4.1970 byla z důvodu poddolování zastavena veškerá doprava na koncovém úseku mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem. Tím se trať zkrátila zhruba o 5 km. Vlaky tak nově končily uprostřed polí, 1,5 km od nejbližší zástavby Svobodných Heřmanic. Samotné koleje byly demontovány až v roce 1981. Průběh zrušeného úseku si lze prohlédnout na mapě ZDE.

Osobní doprava byla postupně omezena do sousední dopravny Jakartovice, která se nachází v zástavbě obce a není tak odlehlá jako konečná stanice. Na konečnou zajíždělo pouze minimální množství osobních vlaků, před zastavením veškeré osobní dopravy v prosinci 2005 zajížděly do stanice pouze 2 páry vlaků v sobotu, neděli a státní svátky, k tomu jeden pár vlaků v pátek pro návrat studentů. 6. dubna 2014 byla zastavena osobní doprava na zbývajícím úseku Oprava východ – Jakartovice. Od 5.6.2014 byl na základě objednávky přilehlých obcí obnoven víkendový turistický provoz z Opavy východ do Jakartovic v režii soukromého dopravce Railway Capital, který trval až do konce září. Stanice Svobodné Heřmanice si musela na pravidelnou osobní dopravu ještě počkat až do roku 2015.

Jízdní řád tratě 314 pro rok 2004/2005, kdy naposled do Svobodných Heřmanic zajížděly pravidelné osobní vlaky.
 

Motorový vůz 809.307 ve stanici Jakartovice, kde všechny pravidelné vlaky končily.

Nákladní doprava ze Svobodných Heřmanic představovala především nakládku mleté břidlice v pytlích do krytých vozů společností Revlan s.r.o., které byly směřovány ke zpracování na Ukrajinu. K dopravě byly využívány kryté vozy řady Rils. Tyto přepravy však během let střídavě kolísaly od nulového provozu až k denním obsluhám. Bohužel přepravy po roce 2014 zeslábly. Sice se stanice v souvislosti s kůrovcovou kalamitou začala využívat i k nakládce dřeva, nicméně od roku 2017 probíhala veškerá nakládka pouze ve stanici Mladecko. V roce 2021 žádná nákladní doprava provozována (prozatím) není.

V únoru roku 2014 přeprava břidlice nabrala intenzivního rozsahu a obsluha nákladním vlakem probíhala téměř denně. Proto jsem se rozhodl, že se do Svobodných Heřmanic podívám a zachytím vlak na tomto konci světa (tehdy ještě o budoucím obnovení osobní dopravy nikdo neměl ani tušení). Z Opavy jsem se vydal ve 12:55 pravidelně jedoucím osobním vlakem Os 23408 v režii Českých drah. Po příjezdu do Jakartovic jsem pořídil dokumentaci motorového vozu ve stanici a pak se vydal pěšky směrem do Svobodných Heřmanic. Na zdolání čtyř kilometrů do táhlého stoupání jsem měl zhruba hodinu, manipulační vlak Mn 80850/80853 do Svobodných Heřmanic vyjížděl z Opavy hned po návratu motorového vozu z Jakartovic do Opavy.

Houkání z dálky varovalo před příjezdem lokomotivy 742.272, která fotografa minula zhruba 600 metrů před konečnou stanici Svobodné Heřmanice.

Lokomotiva zapřáhla naložené vozy ve Svobodných Heřmanicích.

Kousek pod koncovou stanicí.

Po zapojení vozů lokomotiva odvezla naložené vozy do Mladecka. Během klidu na nádraží krátím čas pořizováním dokumentace. 

Pohled na stanici směrem k Opavě.

Hned za opavským zhlavím stanice začíná pořádné klesání.

Pohled na konec tratě. V dálce je patrná polní cesta, která vede v trase původní tratě do Horního Benešova.

Zhruba po 45 minutách se lokomotiva vrátila zpět, tentokrát s prázdnými vozy pro nakládku. Ta odstavila vozy na manipulační kolej blíže k budově, následně soupravu objela a zasunula vozy do šturcu směrem na Horní Benešov. Po uvolnění trati motorovým vozem se pak lokomotiva vrátila zpět do Mladecka a s již odvezenými vozy odjela do Opavy.

Lokomotiva 742.272 se vrátila do Svobodných Heřmanic s prázdnými vozy na nakládku.

Po oběhu soupravy lokomotiva zasunula soupravu do šturcu k manipulační ploše.

A jeden vůz zůstal stát vedle skladiště.

Po ukončení manipulace vyčkávala lokomotiva na povolení k odjezdu. Záběr ji zachycuje i s výpravní budovou.

V létě 2014 byla obnovena letní víkendová osobní doprava na trati, nicméně do Svobodných Heřmanic se stále nezajíždělo. Přesto ke konci září se motorový vůz 810 do této konečné stanice podíval, nad rámec pravidelných vlaků do Jakartovic. Stalo se tak ve dnech 14., 20., 21. a 27. 9. 2014. Jednalo se o vesměs soukromé jízdy zdejších strojvedoucích, srdcařů. Jízdy sice nebyly oficiální, nicméně k pozorným železničním fanouškům se informace dostala. Proto jsem se vydal 21. 9. 2014 si tento koncový opuštěný úsek projet. Vůbec by mě v únoru nenapadlo, že se mi naskytne příležitost se zde za pár měsíců projet i po kolejích. Od června 2015 (devět let od zastavení osobní dopravy) pak vlaky do Svobodných Heřmanic zajíždí pravidelně každé léto.

Motorový vůz 810.623 dorazil do konečné stanice Svobodné Heřmanice.
Osamocená lampa již cestujícím dlouhá léta neslouží.

Záběr u místního skladiště.
Pomalý rozjezd motorového vozu s výpravní budovou v pozadí.

Rozloučíme se posledním záběrem, který byl pořízen na širém úseku mezi Svobodnými Heřmanicemi a Jakartovicemi.

Více informací k trati Opava východ – Svobodné Heřmanice naleznete na stránkách Opavského železničního klubu.  

 

Text a foto: Petr Jetelina 2014 a 2021 

Místo: 793 12 Svobodné Heřmanice, Česko

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlakem do Ruska přes Pobaltí: Díl 1.: Jedeme do Moskvy a Kazaně [2019]

Obrázek
V rámci tohoto cestopisu bych se s Vámi, milí čtenáři, rád podělil o zážitky z dosud nejdelší cesty (2020), kterou jsem po železnici podnikl. A to hned do největší země na světě, do Ruska. Jelikož byla cesta opravdu dlouhá a zážitků požehnaně, rozhodl jsem se cestopis rozdělit do dvou dílů. V prvním díle si popíšeme cestu do cíle, kterým byla ruská Kazaň. V druhém díle se pak vrátíme zase zpět do České republiky.
více

Směr Balkán: Vlakem po Albánii [2018]

Obrázek
V létě roku 2018 jsem se vydal na jednu z nejzajímavějších železničních výprav, do tajuplné Albánie. Vůči této zemi existuje ve světě spousta předsudků, nicméně přes svou dřívější izolovanost od okolního světa za komunismu a překotný vývoj v 90. letech je dnes Albánie vcelku bezpečnou evropskou zemí. Pro českého fanouška železnic jsou albánské železnice zajisté to nejexotičtější, co je možno v Evropě spatřit, zvláště díky provozu československých lokomotiv řady T669.1 známých pod přezdívkou Čmelák , které vyrobila přažská lokomotivka ČKD. Vydejme se tedy na cestu po Albánii vlakem.
více

S Regiojetem do chorvatské Rijeky [2020]

Obrázek
  Soukromý železniční dopravce Regiojet spustil od 30. 6. 2020 přímé železniční spojení České republiky s Chorvatskem. Jedná se o příjemnou vzpomínku na staré časy, kdy rekreační vlaky ČSD do bývalé Jugoslávie bývaly každé léto zcela běžné. Spoje byly původně vypravovány třikrát týdně, nicméně zájem o toto spojení překonal všechna očekávání a od 11. 7. 2020 vlaky vyjíždějí denně. Vlak nabízí jak místa k sezení, tak lehátkové vozy (které však dopravce v e-shopu označuje jako lůžko). Tyto spací vozy měly být původně nasazeny na spoje Praha – Medyka na ukrajinských hranicích, nicméně epidemie start tohoto spojení znemožnila. Následně se hledalo využití pro stojící vozový park, a tak vznikla myšlenka pro vlaky do Chorvatska.
více

Směr Balkán: Kosovo a Makedonie [2017]

Obrázek
Republika Kosovo je stát v jihovýchodní Evropě nacházející se v nitru Balkánského poloostrova. Zároveň je i nejmladším státem v Evropě, který 17. února 2008 jako poslední stát bývalé Jugoslávie vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku. Do povědomí světa se země dostala díky válečnému konfliktu se Srbskem z let 1998 až 1999. Nicméně i zde se po válce opět rozjely vlaky. Nejdříve pod hlavičkou vojenské mise KFOR, poté pod správou Kosovských železnic. Můj první zájem inicioval dotaz na diskusním serveru K-report. Po diskuzi zkušenějších cestovatelů se můj zájem zvýšil a pustil jsem se do plánů na tuto skvělou poznávací cestu. Přecijenom kosovské Nohabky, to je velké lákadlo! Jak se později v roce 2017 ukázalo, cestu jsem načasoval v pravý čas. O pár měsíců později se dostaly kosovské železnice do finančních problémů a zároveň proběhla velká obměna vozového parku secondhandovými německými vozy. V září pak dojezdila o poslední Nohabka. Ale dost bylo úvodu, vydejme se na cestu…
více

Za Čmeláky do Albánie [2024]

Obrázek
Následující článek nás zavede do vzdálené Albánie. Země dříve tajuplná a izolovaná od světa s nejtvrdší komunistickou diktaturou v Evropě (po Sovětském svazu), dnes je objevována turisty a železničními nadšenci nejen z České republiky. Do Albánie bylo v letech 1958 až 1990 dodáno celkem 80 lokomotiv z produkce podniku ČKD Praha. Jednalo se o lokomotivy řad T211 (2 ks), T435 a T458 (16 ks) a T669.1 (62 ks). Několik posledních „čmeláků“ řady T669.1 jezdí u albánských železnic HSH dodnes. Další dvě lokomotivy řady T669 byly zakoupeny v letech 2018 a 2019 v České republice a jezdí u dopravce Albrail na jihu země.
více

Směr Balkán: Černá Hora a Srbsko [2021]

Obrázek
S příchodem července přichází kromě hezkého letního počasí také čas dovolených. A jelikož díky státním svátkům ve dnech 5. 7. a 6. 7. 2021 vyšly rovné čtyři dny volna, nastala ideální příležitost někam vyrazit. Dlouho jsem rozmýšlel, co podniknout, přece jen Covidová opatření cestování stále značně omezují. Teprve tři dny před odjezdem jsem se rozhodl, kudy povedou mě kroky. Vydal jsem se přes Srbsko do Černé Hory, poslední země bývalé Jugoslávie, kterou jsem dosud nenavštívil. Vzal jsem si v pátek 2. 7. volno a již ve čtvrtek odpoledne se vydal na cestu.
více

S Vlakfestem do Bosny, 1. část: Banja Luka a Mostar [2021]

Obrázek
Milí čtenáři, v srpnu 2021 jsem se zúčastnil jedné z dosud nejlepších železničních akcí za svou cestovatelskou a šotoušskou kariéru. Spolek Vlakfest pod vedením mladého dobrodruha Alberta Fikáčka uspořádal ve dnech 22. 8. až 29. 8. 2021 železniční výpravu do Bosny a Hercegoviny zvláštním vlakem. Tato balkánská země stojí tak trochu stranou zájmu masového turismu, navíc vlakem se do Bosny vůbec nedostanete. Proto jsem neváhal ani minutu a na zájezd se přihlásil. Původně byla cesta naplánována již na léto 2020, bohužel obavy účastníků z pandemie koronaviru způsobily roční odsun akce. I přes to všechno jsme si cestu naplno užili. Tímto cestopisem bych chtěl nabídnout celkový pohled na akci z pohledu fanouška železnic, který byl pro velkou obsáhlost rozdělen do tří kapitol:
více

Zastavení osobní dopravy na lokálkách Středočeského kraje [2021]

Obrázek
S příchodem nového grafikonu vlakové dopravy dne 12. 12. 2021 dochází na území Středočeského kraje k zastavení osobní dopravy na nejméně vytížených lokálních tratích. Na dalších pak dochází k citelné redukci stávajícího provozu. K této redukci provozu dochází z důvodu velmi nízkého využívání vlaků cestujícími a snahou kraje tak redukovat vysoké náklady na jejich provoz. Zastavování provozu vyvolalo silný mediální odpor zejména v řadách železničních odborářů a části šotoušské veřejnosti. Ve věci se angažoval také bývalý (super)ministr dopravy Ing. Karel Havlíček ve snaze získat politické body v nadcházejících volbých do Poslanecké sněmovny. Postoj kraje změněn nebyl a redukce bude se změnou grafikonu provedena. Krajská pokladna tak ušetří přes 52 mil. Kč ročně.
více

Zastavení osobní dopravy na trati Čelákovice – Mochov [2021]

Obrázek
Regionální trať č. 233 Čelákovice – Mochov s délkou 4 km se nachází cca. 10 km severovýchodně od hlavního města Prahy. Spojuje obec Mochov (1032 obyvatel) s městem Čelákovice. Nachází se na ní jedna mezilehlá zastávka Mochov zastávka, která byla zřízena v blízkosti elektrické rozvodny, kam odbočuje i vlečka zaústěná do tratě. Trať byla vystavěna v roce 1883 pro potřeby cukrovaru, osobní doprava byla zavedena až za 2. Světové války. Cukrovar zkrachoval, na jeho místě byly postaveny v 50. letech známé mrazírny, vyrábějící například Mochovskou dršťkovou polévku či Mochovskou zeleninu. Mrazírny již dnes také neexistují, stejně tak železniční vlečka zaústěná přímo do stanice.
více