Léto roku 2020 se neslo ve
znamení poměrně poklidných prázdnin, kdy epidemie koronaviru ustoupila a lidé se bez
větších starostí věnovali svým dovoleným. Nicméně ke konci léta se však začalo
ukazovat, že tento pozitivní vývoj zde nezůstane napořád a ke konci srpna již
byl znát návrat epidemie v rostoucím počtu nakažených nejen u nás, ale i
v dalších evropských zemích. Proto jsme se na přelomu srpna a září
rozhodli vypravit se do západní Evropy, dokud to ještě bezpečnostní situace dovolila.
Naše desetidenní výprava vedla
přes Norimberk do Štrasburku, dále naše kroky vedly do
Lucemburska, odkud jsme se přesunuli do vrcholu naší cesty, matky všech měst,
do Paříže. V prvním díle cestopisu se
podíváme do Norimberku a Štrasburku. Druhý díl se bude věnovat Lucembursku.
Třetí díl nás zavede do Paříže a popíše také cestu francouzskými rychlovlaky
TGV.
Na cestu jsme se vydali po práci
v pátek 28. 8. 2020 do Plzně, kde jsme v hotelu u nádraží přenocovali do dalšího dne.
Po sedmé ráno nám odsud totiž odjížděl mezistátní expres z Prahy do
Mnichova. Tím jsme se svezli do stanice Schwandorf, kde jsme bleskově
přestoupili na regionální expres do Norimberku. Cestovali jsme na velmi výhodnou
jízdenku Bayern-Böhmen-Ticket. Za 35.60 EUR pro dvě osoby jsme měli v ceně
vlak už z Plzně, následně všechny regionální vlaky v Bavorsku a také
MHD v celém Norimberku. Ve čtvrt na jedenáct již vystupujeme na hlavním
nádraží v Norimberku. Ukládáme zavazadla do úschovny a vydáváme se do
města.
 |
Přestup ve stanici Schwandorf
|
Návštěvu města jsme rozdělili na
dvě části. Část dne byla věnována velmi zajímavé prohlídce města, druhá část
dne byla pak věnována místnímu metru. První se projedeme metrem.
 |
Schéma metra v Norimberku (urbanrail.net)
|
Metro v Norimberku bylo
otevřeno v roce 1974, kdy byl otevřen první úsek o délce 3,7 km. Stavebně se jedná o
lehký typ metra vedený často na povrchu, v mělce zahloubených
tunelových troubách a mnoha nadzemními úseky, stanice jsou řešeny poměrně jednoduše (je
to znatelný rozdíl proti těžkému sovětskému typu metra, který je zbudován i
v Praze). Je zároveň nejmladším systémem metra v Německu. Dnes má síť
metra tři linky s celkem 46 stanicemi.
Hlavní motivací k návštěvě
zdejšího metra byl zdejší vozový park. Na linku U2 a U3 jsou nasazovány
automatizované soupravy bez řidiče. Nicméně linku U1 obsluhují staré soupravy
typu DT1, které začínají být nahrazovány modernějšími soupravami od Siemensu (v
době návštěvy již byla nasazena první souprava). Proto jsem se rozhodl pro
pořízení dokumentace těchto souprav.
 |
Úsek metra v okolí stanice Stadtgrenze je nadzemní a nabízí zajímavé pohledy na soupravy metra.
|
 |
Stanice Stadtgrenze
|
 |
Metro jezdí doslova nadosah ruky.
|
Dále jsme se věnovali památkám,
kterých Norimberk nabízí skutečně hodně. Všeobecně je známé krásné zachovalé
historické jádro města plné starých domů, uliček a mostů přes řeku Pegnitz. To
vše je obehnáno zachovalými hradbami s baštami, bránami i barbakány (pokud
vás zajímá, jakou funkci plnil barbakán v opevnění města, přikládám odkaz na Wikipedii).
 |
Historické centum Norimberku
|
 |
| Henkerhaus |
Nicméně v Norimberku se
dochovalo také několik staveb z dob Třetí říše, o kterých se však příliš
nemluví, přitom se nejedná zrovna o bezvýznamné stavby. Nicméně jejich stav není příliš dobrý a celkově budí dojem, že Němci tyto pozůstatky své temné historie záměrně ignorují.
 |
| Obří koloseum. Megalománská
stavba, která sloužila jako kongresový sál pro 50 000 lidí a byla místem
nacistických sjezdů a vojenských přehlídek, nebyla však dokončena. Po kompletní dostavbě měla být 1,5 krát větší než Colosseum v Římě |
 |
| Zde Adolf Hitler přednášel své fanatizující projevy. |
 |
| Takzvaná Große Straße je
obrovskou betonovou plochou, po které pochodovali vojáci Wermachtu. Je lemována
parky a vodními plochami |
 |
| Zeppelinova tribuna.
Obrovské podium nacházející se před Zeppelinovým polem. Zde se konaly sportovní
či vojenské přehlídky, promlouval odsud i Adolf Hitler. Přihlížet mohlo
70 000 diváků. Tribuna byla mnohem monumentálnější, mohutné
sloupoví bylo po konci války odpáleno. Na následujícím odkaze lze vidět, jak tribuna vypadala původně. Dnes se před tribunou nachází závodiště
či hřiště pro rugby. |
Po obhlídce města nastal čas se
vrátit na nádraží pro naše zavazadla a vydat se vlakem směrem na město Aalen,
kde byl naplánován nocleh. Bylo to ideální místo pro přenocování, jelikož se
nachází na cestě do Štrasburku a také se zde překrývá platnost výhodných
zemských jízdenek Bayern-Böhmen-Ticket a Baden-Württemberg-Ticket, na kterou
jsme pokračovali následující den.
29. 8. 2020: Z Aalenu jsme se
rozhodli vyjet až po desáté hodině ráno, Norimberk mi dal trochu zabrat.
Pomocí regionálních expresů jsme se přemístili do Stuttgartu, následně do
Karlsruhe a stanice Offenburg, odkud jezdí mezistátní osobní vlaky do
Štrasburku. Bohužel jsem nějak nedával pozor a minul přestupní zastávku před
Offenburgem jménem Appenweier a hodinu jsme zůstali stát na nástupišti ve
špatné zastávce Renchen. Naštěstí vlaky na páteřních tratích v Německu
jezdí v intervalu jedné hodiny (ne jak u nás po dvou hodinách).
 |
Jednotkou Stadler Flirt jsme dorazili do Stuttgartu. Moc času však nemáme, za osm minut pokračujeme jednotkou stejného typu do Karlsruhe.
|
 |
| V Karlsruhe zachycuji jednotku ICE-T. Zřejmě se jedná o spoj Karlsruhe - Frankfurt - Hannover - Hamburg - Stralsund. |
 |
Zastávka Renchen. Regionální expresy z Karlsruhe do Konstanz jsou zajišťovány lokomotivami Traxx s patrovou soupravou pushpull.
|
Poslední německou stanicí je
Kehl, kde vlak následně přejede řeku Rýn a vjede na francouzské území.
Přeshraničním osobním vlakem však téměř nikdo nejel. Kehl a Štrasburk
spojuje mezinárodní tramvajová linka, která se těší větší obsazenosti.
 |
Osobní vlaky z Německa do Štrasburku jsou zajišťovány dvojicí motorových vozů Regioshuttle.
|
Po přejezdu státní hranice
nastává jedna citelná změna. Jen pár dní před naším příjezdem byla vyhlášena
povinnost nosit roušku na všech veřejných místech, a to včetně venkovních
prostor. Na hlavním nádraží ve Štrasburku konečně spatřím první soupravy TGV.
Vlaky, o kterých si obyvatelé české kotliny mohou nechat jen zdát.
S velkou radostí pořizuji první francouzskou dokumentaci. Bohužel celý den
velmi prší, což nám dojem ze Štrasburku poněkud kazí. Navštívili jsme bistro, kde jste si dali výtečné halal kuře, a poté se svezli mezistátní tramvají do již zmíněného německého Kehlu a
zase zpět. Pro dopravu po Štrasburku jsme měli zakoupenou 24 hodinovou jízdenku Europass mini, který platí i pro německý Kehl a jsou v ní zahrnuty kromě místní MHD i přeshraniční regionální vlaky.
 |
První jednotky TGV spatřeny ve Štrasburku.
|
 |
Jednotka TGV Réseau se chystá k odjezdu do Paříže.
|
 |
| Dvojice jednotek TGV Réseau přijíždí z odstavného nádraží a vydá se rovněž do Paříž |
 |
Mezistátní tramvaj na konečné v německém Kehlu.
|
Procházku po městě jsme se
rozhodli nechat až na další den 31. 8. 2020. Vyplatilo se, obloha byla sice stále
zatažená, nicméně po dešti již nebyly ani památky. Na návštěvu centra jsme měli
celé dopoledne. Centrum velmi překvapilo, je moc krásné. Místní katedrála Notre-Dame
je velmi mohutná, pouze s jednou dokončenou věží. Je hlavní dominantou
města. Díky Covidu je v centru pouze minimum turistů.
 |
Místní katedrála Notre-Dame.
|
 |
Historické centrum Štrasburku je velmi krásné.
|
 |
Květinový dům.
|
Kolem dvanácté dopoledne nastal
čas se odebrat k hlavnímu nádraží. Oběd řešíme nákupem bagety ve stánku.
Francouzské bagety jsou úžasné, kvalitní a zasytí i místo oběda. O tom si
můžeme v Čechách opět jen nechat zdát. Během oběda stihnu zachytit i pár
místních autobusů. Ve 12:29 nám odjíždí dvoupodlažní TGV (tzv. Duplex) do
Lucemburku. Zakoupil jsem v předprodeji místa do první třídy v horním
patře, za pouhých 22,50 EUR za osobu přes e-shop lucemburských železnic CFL.
 |
Vestibul hlavního nádraží. Roušky jsou povinné všude uvnitř i venku.
|
Bohužel TGV k mému zklamání
nenajelo za Štrasburkem na vysokorychlostní trať, ale pokračovalo po staré
konvenční trati rychlostí kolem 100 km/h. Holt na vysokorychlostní svezení si
budu muset ještě pár dní počkat. Nakonec po dvou hodinách a dvaceti minutách
jízdy vysedáme ve 14:50 na hlavním nádraží v Luxemburku. Lucembursko si představíme v příštím, druhém díle tohoto cestopisu.
 |
Náš spoj TGV dorazil do konečné stanice, Luxembourg.
|
Článek je částí třídílného cestopisu Covidová Evropa 2020:
Covidová Evropa [1]: Nürnberg a Strasbourg [2020]
Covidová Evropa [2]: Na skok do Lucemburska [2020]
Covidová Evropa [3]: Vlakem do Paříže [2020]
Text a foto: Petr Jetelina 2021
Komentáře
Okomentovat