Zápisky ze Slovinska, leden 2022


V lednu 2022 jsem se rozhodl navštívit Slovinsko, kde jsem strávil prodloužený víkend. Celou výpravu vám nyní představím v zápiscích z cesty.

Pátek 7. ledna 2022

Cesta začíná ve 4:15 v Kyjově, odkud se autobusem přesouvám do Hodonína a vlakem do Břeclavi. Odsud pak v 5:57 odjíždí regionální expres do Vídně, kam přijíždím v 7:27. V 7:57 odjíždí EC 151 Emona, který spojuje Vídeň s Lublaní. Cesta ve voze slovinských železnic (Slovenske železnice) probíhá pohodlně, vlakem cestuje minimum lidí. Bohužel jídelní vůz je po překročení rakouských hranic uzavřen, takže oběd padá. Vlak pohraniční stanici Spielfeld-Straß od změny grafikonu v prosinci 2020 nemění lokomotivu, v celé trase stojí v čele Vectron 193.730. Krátce po 14. hodině vysedám na nádraží Ljubljana. Souprava pokračuje jako EC 134 dále až do italského Terstu (Trieste centrale), který byl až do První světové války součástí Rakouského císařství.

EC 151 Emona na hlavním nádraží Wien Hbf.

Po obědě v bosenském bufetu naproti nádraží, kde padla jedna pljeskavica, se odeberu na nástupiště a pozoruji páteční ruch. Vidím v pohybu dva Reagany, lokomotivy řady 664. To znamená, že dnešní šotoušení bude nejspíš úspěšné a dlouhá cesta nebyla zbytečná. Již od října 2021 se začaly objevovat klasické soupravy jako náhrada za nedostatkové motorové vozy Stadler. Některé kusy musely být odeslány zpět výrobci, další nejsou dodány.

V 15:20 se přesouvám vlakem RG 603 do zastávky Lavrica, která byla zřízena teprve v roce 2020. Mapuji okolí trati a zjišťuji, že mnou vytipované místo k focení není ideální. Po rychlém pochodu nakonec nacházím alespoň takové místo, které neurazí. A během chvilky se již ke mně blíží osobní vlak LP 3217 v podobě klasické dvouvozové soupravy v čele s Reaganem 664-102. To bylo o fous. Ale mám to! Poslední výkony těchto velkých "amerik" v osobní dopravě skončily v roce 2016, kdy mezinárodní rychlík Citadella Ljubljana - Budapest Déli byl v úseku Hodoš – Pragersko po dokončené elektrizaci převeden do závislé trakce. Bohužel jsem tenkrát už nestihl tuto relací navštívit, proto nyní mohu mít konečně klid na duši.

"Reagan" 664-102 v čele osobního vlaku LP 3217 na předměstí Lublaně.

Tím ale s klasikami ještě nekončíme. Odeberu se zpět na zastávku Lavrica, odkud odjíždí vlak RG 609 směr Novo Mesto. Ten je rovněž tvořen klasikou, tentokrát s lokomotivu 664-113. Bohužel slunce již dávno zapadlo, takže s fotografováním čekám až do cílové stanice, kde pořídím v rychlosti noční snímek této soupravy. Lokomotiva zůstává na víkend v depu Novo Mesto, lokomotiva 664-102 odjíždí soupravově zpět do Lublaně.

"Reagan" 664-113 se soupravou vlaku RG 609 ve stanici Novo Mesto.

Následuje přesun na ubytování v centru města.

Sobota 8. ledna 2022

Budík zvoní již ve tři hodiny ráno. Mám v plánu odjet prvním ranním vlakem ve 3:50 ze zastávky Novo Město center do Lublaně. V části trasy je zavedena NAD a do cíle přijíždíme asi s 15 minutami zpoždění. Mně to ale nevadí, osobní vlak směr Jesenice, Most na Soči a Nova Gorica odjíždí až za hodinu. Během této doby pořizuji pár nočních záběrů.

"Moped" 342-024 přivezl do Lublaně časně ranní vlak RG 605 z Mariboru. Ten je stále veden klasickou soupravou.

Vystupuju v zastávce Podmelec a vyčkávám příjezdu autovlaku v čele s lokomotivou 664-116. Bohužel můj odhad násvitu se příliš nevydařil, v zimě slunce do hlubokého údolí téměř nedosáhne. Přesto se nevzdávám a několik záběrů pořídím. 

"Reagan" 664-116 v čele "Avtovlaku" AVT 854 nedaleko zastávky Podmelec.

Osobní vlak LP 4294 vedený jednotkou 813-128 byl již osvícen sluncem. Poté opět most zase zmizel ve stínu.

Následuje přesun do stanice Most na Soči a svezení autovlakem zpět do stanice Bohinjska Bistrica. Odsud po obědě v pizzerii odjíždím zpět do Mostu na Soči a na ubytování do města Nová Gorica. Sem se v létě vypravím znovu, proběhne reaktivace hraničního přechodu do italské Gorizie pro osobní dopravu!

"Reagan" 664-116 zachycen po vykládce vozů ve stanici Most na Soči.

Neděle 9. ledna 2022

Jelikož mi autobus odjíždí až v 8:00, mohu si trochu přispat. Bohužel Slovinsko má v oblasti železnic jednu vadu na kráse - o víkendech jsou jízdní řády velmi omezeny. Proto se přesunuji autobusem do Postojne, kde se pěšky vydám na železniční stanici. Odsud odjíždí IC 503 Pohorje do Koperu. Bohužel je na tento výkon nasazována nová regionální jednotka Stadler 510-011. Nicméně cesta probíhá příjemně a sjezd z hor do Koperu nabízí krásné výhledy. 

"Stadler" 510-011 na konečné stanici v Koperu. Název stanice obsahuje i italský název města - Capodistria.

Samotný Koper je jediný obchodní přístav ve Slovinsku a na tváři města se to podepisuje. Nicméně nachází se zde i historické centrum, byť ne tak zachovalé, jak mnozí znají starobylá centra městeček v Chorvatsku. Věž na hlavním náměstí nabízí výhled na celé město. Po procházce a obědě nastává čas návratu na nádraží. Jelikož je neděle, vlak již nezeje prázdnotou jako dopoledne. 

Přístav Koper.

Z Koperu se přesouvám do Lublaně. Abych si cestu z Lublaně do Mariboru zpestřil a ještě si užil slovinské železnice, rozhodl jsem se pro kombinaci několika vlaků. Pomocí EC 213 Mimara poskočím do stanice Zidani Most. Odsud jednotkou Desiro do Celje, kde potkávám EC Croatia Wien Haf. - Zagreb v čele s Vectronem, který vlak vede až na chorvatské hranice do stanice Dobova. Zhruba po půl hodině nasedám do Pendolina, které mě odveze do cíle cesty. V Mariboru mé železniční putování končí. Přesunu se na autobusové nádraží, odkud ve 22:05 odjíždí přímý autobusový spoj do Brna, kam prijíždím v pondělí ve 3:40. Výprava byla úspěšná a již se těším na další šotoušení po Slovinsku. 

Na nádraží v Lublani je u nástupiště již připravená souprava EC 213 Mimara do Zagrebu. Vlak jede již z Mnichova a Villachu, což působí trochu zvláštně. Souprava je tvořena Taurusem 1216-141, Mopedem 342-022 a dvou osobních vozů Bl a Blv slovinských železnic.


Vše se nakonec vysvětluje. K nástupišti přijíždí souprava EC 213 Mimara z Mnichova a Villachu v podobě Tauruse 541-109 a pouhých dvou osobních vozů ÖBB. Zde je nutno přestoupit do druhé soupravy stojící vpravo.

Slovinské Pendolino (pravděpodobně 310-005) v cíli své cesty v Mariboru.

Pokračuj na: Zápisky ze Slovinska, březen 2022 

 

Text a foto: Petr Jetelina 2022

Místo: Lublaň, Slovinsko

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlakem do Ruska přes Pobaltí: Díl 1.: Jedeme do Moskvy a Kazaně [2019]

Obrázek
V rámci tohoto cestopisu bych se s Vámi, milí čtenáři, rád podělil o zážitky z dosud nejdelší cesty (2020), kterou jsem po železnici podnikl. A to hned do největší země na světě, do Ruska. Jelikož byla cesta opravdu dlouhá a zážitků požehnaně, rozhodl jsem se cestopis rozdělit do dvou dílů. V prvním díle si popíšeme cestu do cíle, kterým byla ruská Kazaň. V druhém díle se pak vrátíme zase zpět do České republiky.
více

Směr Balkán: Vlakem po Albánii [2018]

Obrázek
V létě roku 2018 jsem se vydal na jednu z nejzajímavějších železničních výprav, do tajuplné Albánie. Vůči této zemi existuje ve světě spousta předsudků, nicméně přes svou dřívější izolovanost od okolního světa za komunismu a překotný vývoj v 90. letech je dnes Albánie vcelku bezpečnou evropskou zemí. Pro českého fanouška železnic jsou albánské železnice zajisté to nejexotičtější, co je možno v Evropě spatřit, zvláště díky provozu československých lokomotiv řady T669.1 známých pod přezdívkou Čmelák , které vyrobila přažská lokomotivka ČKD. Vydejme se tedy na cestu po Albánii vlakem.
více

S Regiojetem do chorvatské Rijeky [2020]

Obrázek
  Soukromý železniční dopravce Regiojet spustil od 30. 6. 2020 přímé železniční spojení České republiky s Chorvatskem. Jedná se o příjemnou vzpomínku na staré časy, kdy rekreační vlaky ČSD do bývalé Jugoslávie bývaly každé léto zcela běžné. Spoje byly původně vypravovány třikrát týdně, nicméně zájem o toto spojení překonal všechna očekávání a od 11. 7. 2020 vlaky vyjíždějí denně. Vlak nabízí jak místa k sezení, tak lehátkové vozy (které však dopravce v e-shopu označuje jako lůžko). Tyto spací vozy měly být původně nasazeny na spoje Praha – Medyka na ukrajinských hranicích, nicméně epidemie start tohoto spojení znemožnila. Následně se hledalo využití pro stojící vozový park, a tak vznikla myšlenka pro vlaky do Chorvatska.
více

Směr Balkán: Kosovo a Makedonie [2017]

Obrázek
Republika Kosovo je stát v jihovýchodní Evropě nacházející se v nitru Balkánského poloostrova. Zároveň je i nejmladším státem v Evropě, který 17. února 2008 jako poslední stát bývalé Jugoslávie vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku. Do povědomí světa se země dostala díky válečnému konfliktu se Srbskem z let 1998 až 1999. Nicméně i zde se po válce opět rozjely vlaky. Nejdříve pod hlavičkou vojenské mise KFOR, poté pod správou Kosovských železnic. Můj první zájem inicioval dotaz na diskusním serveru K-report. Po diskuzi zkušenějších cestovatelů se můj zájem zvýšil a pustil jsem se do plánů na tuto skvělou poznávací cestu. Přecijenom kosovské Nohabky, to je velké lákadlo! Jak se později v roce 2017 ukázalo, cestu jsem načasoval v pravý čas. O pár měsíců později se dostaly kosovské železnice do finančních problémů a zároveň proběhla velká obměna vozového parku secondhandovými německými vozy. V září pak dojezdila o poslední Nohabka. Ale dost bylo úvodu, vydejme se na cestu…
více

Za Čmeláky do Albánie [2024]

Obrázek
Následující článek nás zavede do vzdálené Albánie. Země dříve tajuplná a izolovaná od světa s nejtvrdší komunistickou diktaturou v Evropě (po Sovětském svazu), dnes je objevována turisty a železničními nadšenci nejen z České republiky. Do Albánie bylo v letech 1958 až 1990 dodáno celkem 80 lokomotiv z produkce podniku ČKD Praha. Jednalo se o lokomotivy řad T211 (2 ks), T435 a T458 (16 ks) a T669.1 (62 ks). Několik posledních „čmeláků“ řady T669.1 jezdí u albánských železnic HSH dodnes. Další dvě lokomotivy řady T669 byly zakoupeny v letech 2018 a 2019 v České republice a jezdí u dopravce Albrail na jihu země.
více

Směr Balkán: Černá Hora a Srbsko [2021]

Obrázek
S příchodem července přichází kromě hezkého letního počasí také čas dovolených. A jelikož díky státním svátkům ve dnech 5. 7. a 6. 7. 2021 vyšly rovné čtyři dny volna, nastala ideální příležitost někam vyrazit. Dlouho jsem rozmýšlel, co podniknout, přece jen Covidová opatření cestování stále značně omezují. Teprve tři dny před odjezdem jsem se rozhodl, kudy povedou mě kroky. Vydal jsem se přes Srbsko do Černé Hory, poslední země bývalé Jugoslávie, kterou jsem dosud nenavštívil. Vzal jsem si v pátek 2. 7. volno a již ve čtvrtek odpoledne se vydal na cestu.
více

S Vlakfestem do Bosny, 1. část: Banja Luka a Mostar [2021]

Obrázek
Milí čtenáři, v srpnu 2021 jsem se zúčastnil jedné z dosud nejlepších železničních akcí za svou cestovatelskou a šotoušskou kariéru. Spolek Vlakfest pod vedením mladého dobrodruha Alberta Fikáčka uspořádal ve dnech 22. 8. až 29. 8. 2021 železniční výpravu do Bosny a Hercegoviny zvláštním vlakem. Tato balkánská země stojí tak trochu stranou zájmu masového turismu, navíc vlakem se do Bosny vůbec nedostanete. Proto jsem neváhal ani minutu a na zájezd se přihlásil. Původně byla cesta naplánována již na léto 2020, bohužel obavy účastníků z pandemie koronaviru způsobily roční odsun akce. I přes to všechno jsme si cestu naplno užili. Tímto cestopisem bych chtěl nabídnout celkový pohled na akci z pohledu fanouška železnic, který byl pro velkou obsáhlost rozdělen do tří kapitol:
více

Zastavení osobní dopravy na lokálkách Středočeského kraje [2021]

Obrázek
S příchodem nového grafikonu vlakové dopravy dne 12. 12. 2021 dochází na území Středočeského kraje k zastavení osobní dopravy na nejméně vytížených lokálních tratích. Na dalších pak dochází k citelné redukci stávajícího provozu. K této redukci provozu dochází z důvodu velmi nízkého využívání vlaků cestujícími a snahou kraje tak redukovat vysoké náklady na jejich provoz. Zastavování provozu vyvolalo silný mediální odpor zejména v řadách železničních odborářů a části šotoušské veřejnosti. Ve věci se angažoval také bývalý (super)ministr dopravy Ing. Karel Havlíček ve snaze získat politické body v nadcházejících volbých do Poslanecké sněmovny. Postoj kraje změněn nebyl a redukce bude se změnou grafikonu provedena. Krajská pokladna tak ušetří přes 52 mil. Kč ročně.
více

Zastavení osobní dopravy na trati Čelákovice – Mochov [2021]

Obrázek
Regionální trať č. 233 Čelákovice – Mochov s délkou 4 km se nachází cca. 10 km severovýchodně od hlavního města Prahy. Spojuje obec Mochov (1032 obyvatel) s městem Čelákovice. Nachází se na ní jedna mezilehlá zastávka Mochov zastávka, která byla zřízena v blízkosti elektrické rozvodny, kam odbočuje i vlečka zaústěná do tratě. Trať byla vystavěna v roce 1883 pro potřeby cukrovaru, osobní doprava byla zavedena až za 2. Světové války. Cukrovar zkrachoval, na jeho místě byly postaveny v 50. letech známé mrazírny, vyrábějící například Mochovskou dršťkovou polévku či Mochovskou zeleninu. Mrazírny již dnes také neexistují, stejně tak železniční vlečka zaústěná přímo do stanice.
více