Zápisky ze Slovinska, březen 2022

Po prvním letošním výjezdu do Slovinska, ze kterého již vyšly zápisky zde, přišla na řadu v březnu další návštěva. Cílem je během víkendů postupné projíždění slovinských tratí, které jsem dosud neprojel a také pořízení fotek zdejšího provozu. Pojďme se podívat, jak to ve Slovinsku aktuálně vypadá.

Sobota 12. 3. 2022

Do Slovinska vyrážím již v pátek odpoledne po práci. Volím spoj společnosti Regiojet do Vídně. Po večeři Railjetem do Grazu, odkud po osmi minutovém přestupu v 21:37 odjíždí spoj IC 310 Drava do Lublaně. Tento spoj původně jezdil v relaci Budapest – Graz, v prosinci 2021 byl po změně jízdního řádu prodloužen až do slovinské Lublaně, kam přijíždí až v 0:53 ráno. Zároveň je to jediný dálkový vlak, který dosud mění lokomotivu v pohraniční stanici Spielfeld-Straß (zbylé EC Croatia a EC Emona jezdí bez přepřahu). Jedná se o stykovou stanici slovinské stejnosměrné 3 kV ss a rakouské střídavé 15 kV, 16,7 Hz napěťové soustavy, kdy každá polovina stanice náleží dané trakční soustavě (jako např. Kutná Hora). Vlak je obsazen velmi slabě, na území Slovinska přistoupilo několik mladých lidí jedoucích z pařeb do Lublaně.

V 0:56 přijíždíme do konečné stanice Ljubljana. V čele vlaku stojí Moped 342-001, první lokomotiva této série Slovinských železnic. Ta objede soupravu a vyčká na ranní odjezd protijedoucího IC Drava do Budapešti.

Moped 342-001 stojí v čele soupravy IC Drava a čeká na ranní odjezd z Lublaně do Budapešti.

Vzhledem k tomu, že další vlak mi odjíždí za čtyři hodiny, rozhodl jsem se přečkat noc bez ubytování. Po procházce do nočního centra města jsem zbylý čas strávil v teple v odstavené soupravě na nádraží. Ve 4:53 odjíždí osobní vlak do stanice Kamnik Graben vedený motorovým vozem řady 815. V pracovní dny je provoz poměrně silný, celkem 18 párů vlaků. V sobotu však provoz klesá na 6 párů, v neděli nejezdí nic.

Ráno na zastávce Kamnik Graben.

Po návratu z Kamniku do Lublaně mířím v 5:52 osobním vlakem do uzlové stanice Zidani Most, odkud po půl hodině pokračuji směr Celje. Následně se rychlým krokem přesouvám za stanici k trati. Počasí více než přeje, slunce krásně hřeje. Fotografuji Pendolino ICS 14 Ljubljana – Maribor a také nákladní vlak v čele s „Brižitou“ 363-032. Ten je pak následován vlakem IC Croatia ze Zagrebu do Vídně.

Pendolino 310-005/006 opouští Celje jako ICS 14 do Mariboru.

Po čase stráveném u trati se vracím zpět na nádraží Celje. Odbočuje odsud lokálka do Velenje, kterou chci rovněž projet. V pracovní dny jízdní řád nabízí celkem 12 párů vlaků, v sobotu pouhé tři, v neděli nejezdí nic.

Konečná stanice Velenje.

Stadler na stanici Celje.

Nyní uděláme v Celje krátkou odbočku do roku 2020. Z této stanice totiž vyjíždí regionální vlaky na další lokální trať, a to do pohraniční stanice Rogatec a chorvatské pohraniční stanice Đurmanec. Z této trati ještě odbočuje lokální trať do další pohraniční stanice Imeno. Zde je však provoz do Chorvatska již od 90. let zastaven.

Setkání slovinských a chorvatských vlakových náležitostí v pohraniční stanici Đurmanec v červenci 2020.

Slovinská pohraniční stanice Imeno od 90. let slouží pouze pro slovinské vlaky z Celje, které zde končí.

Vraťme se ale zpět do roku 2022. Mezi osobním vlakem z Velenje do Celje a navazujícím osobním vlakem do Mariboru je v sobotu přestupní čas pouhá minuta. Průvodčí mi tvrdila, že nemohu přestupovat. Když jsem však na tom trval, průvodčí se telefonicky dotázala, jestli navazující vlak počká. Nakonec se vše zdařilo a já pokračuji do zastávky Ostrožno.

V blízkosti zastávky Ostrožno jsem si vyhlédl sympatické fotomísto pro odpolední fotografování. Za dvě hodiny projede kolem několik nákladních vlaků, dvě Pendolina, osobní vlak či více než 20 minut zpožděný mezistátní rychlík MV 246 Citadella v relaci Budapest – Ljubljana. Vybírám dvě nejlepší fotografie níže.

Moped 342-005 v čele rychlíku "Citadella" v relaci Budapest Déli - Ljubljana.

V čele kontejnerového vlaku do Koperu se ukázala "Brižita" 363-032.

Po úspěšném fotografování u trati se vracím osobní vlakem zpět do Celje a následně Pendolinem do Lublaně, kde následuje ubytování v hotelu nedaleko železniční stanice.

Neděle 13. 3. 2022

Po náročném sobotním programu je neděle již volnější. Ráno mě čeká svezení po lokální trati do Kočevje. Po návratu do Lublaně pak následuje cesta do Mariboru, Grazu a zpět do České republiky.

Lokální trať Grosuplje – Kočevje

Celkem 49 km dlouhá železniční trať do Kočevje se nachází jižně od hlavního města Lublaně. Byla vystavěna v roce 1893. Z důvodu špatného stavu tratě a nedostatku cestujících zde byla v roce 1970 zastavena osobní doprava, přičemž nákladní doprava na části trati fungovala dále. V roce 2008 se započalo s kompletní modernizací celé tratě ve třech etapách. Stavební práce byly dokončeny na rozmezí let 2018 a 2019. První nákladní vlak dorazil do Kočevje 12. dubna 2019. Následovat měla osobní doprava. Nasazeny měly být nové motorové jednotky Stadler, které nebyly dodány. Provoz měl být spuštěn na jaře 2020, nicméně další citelné zdržení způsobil příchod pandemie Covidu. První oficiální osobní vlak do Kočevje tak přijel až 3. ledna 2021. Návrat osobních vlaků trval dlouhých 40 let. V roce 2021 také začala modernizace přípojné stanice Grosuplje, kde vznikají dvě ostrovní nástupiště s podchodem.

Všechny osobní vlaky do Kočevje jsou výchozí ze stanice Ljubljana. Na nádraží proto usedám do prázdné motorové jednotky Stadler 610-010 a v 7:52 odjíždím do Kočevje. Vzadu se veze další motorová jednotka, která bude navezena za právě začínající výluku Škofljica – Grosuplje. Náš vlak je poslední, který ještě projede před začátkem stavebních prací. Svezení je velmi příjemné, trať vede krásnou krajinou, kromě průvodčího nejsou vidět žádní lidé (je neděle a na turistiku je ještě zima). V 8:42 vlak zastavuje v cílové stanici Kočevje. Vystoupili pouze dva šotouši, kromě mé osoby další šotouš z Velké Británie.

Stadler 610-010 v koncové dopravně Kočevje, kde byla osobní doprava obnovena po 40 letetch.

Jedná se o větší stanici. Dvě kusé koleje před rozlehlou výpravní budovou u poloostrovního nástupiště slouží osobní dopravě, zbylé koleje pro nákladní dopravu. U východu ze stanice se nachází na zastřešeném pomníku parní lokomotiva.

Pomníková pára v Kočevje.

V 9:00 se vlak vydává na zpáteční cestu do Lublaně. Tentokrát jede i pár cestujících. V Grosuplje si musíme přesednout do autobusu, který nás odveze o dvě zastávky dál do Škofljice, kde opět následuje přestup do vlaku. S minimálním zpožděním přijíždíme na hlavní nádraží v Lublani. Zde ještě fotografuji odstaveného Reagana 664-115. Při poslední lednové výpravě se mi podařilo potkat rovnou dvě tyto mohutné lokomotivy v čele osobních vlaků jako náhrady za motorové jednotky. Vozová krize ale byla postupně zažehnána a náhradní soupravy již nejsou třeba.

Na kusé koleji vedle podchodu bývá téměř vždy odstaven některý ze slovinských Reaganů. Tentokrát to byl 664-115.

Následně se jdu usadit do osobního vlaku do Mariboru vedeného elektrickým Desirem. Cesta je citelně delší než dálkovým vlakem, bohužel jiný použitelný spoj v neděli nejede. V Mariboru pak následuje rychlý přestup do dalšího Desira do rakouské pohraniční stanice Spielfeld-Straß.

Přestup ve stanici Maribor. Vedle červených Desir zde stojí již známý "Moped" 342-001, který večer opět odveze IC Drava do Lublaně.

Během cesty pozoruji modernizační práce, tento příhraniční úsek z Mariboru do Sipelfeldu bude v budoucnu zdvoukolejněn. Na to pak naváže rakouská modernizace pohraniční stanice, její celkové přepnutí na rakouskou trakční soustavu a zdvoukolejnění směrem do Grazu. Ve Spielfeldu se slovinské Desiro setkává s rakouským Desirem ML, které dále pokračuje směr Graz. V Grazu pak nezbývá nic jiného než počkat na Railjet ve směru do Čech…

Víkendová sleva 75 % na veřejnou dopravu ve Slovinsku

Pro výhodné víkendové cestování po Slovinsku lze využít dvou tarifních nabídek. První z nich je síťová jízdenka IZLETko v ceně 15 EUR. Ta je platná během soboty, neděle, případně státního svátku a zahrnuje všechny kategorie vlaků včetně příplatkových ICS, IC, EC, EN, MV. Tato tarifní nabídka se proto vyplatí při použití většího počtu těchto vlaků.

Druhá tarifní nabídka je vyhlášena vládou. Jedná se o slevu 75% z jízdného ve vlacích a autobusech během soboty, neděle a státních svátků. Minimální cena jízdenky je 0,80 EUR, následně se cena počítá jako sleva z plného jízdného. Při zakoupení jízdenky na pokladně dostane cestující zdarma čipovou kartu, díky které je možno zakoupit i přestupní jízdenky (bez ní lze zakoupit pouze jednorázovou nepřestupní jízdenku). S touto tarifní nabídkou je možno projet celé Slovinsko doslova za pár centů. Sleva se však vztahuje pouze na základní jízdné a nepokrývá příplatky. Je nutno vždy zaplatit plnou cenu příplatku 1,50 EUR pro kategorie IC, EC, EN, MV (pro kategorii ICS 3 EUR). Osobní vlaky LP a spěšné vlaky RG jsou bezpříplatkové.

Pokračuj na: Zápisky ze Slovinska, leden 2022

 

Text a foto: Petr Jetelina 2022

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlakem do Ruska přes Pobaltí: Díl 1.: Jedeme do Moskvy a Kazaně [2019]

Směr Balkán: Vlakem po Albánii [2018]

Směr Balkán: Kosovo a Makedonie [2017]

S Regiojetem do chorvatské Rijeky [2020]

Směr Balkán: Černá Hora a Srbsko [2021]

Zastavení osobní dopravy na lokálkách Středočeského kraje [2021]

Zastavení osobní dopravy na trati Čelákovice – Mochov [2021]

S Vlakfestem do Bosny, 1. část: Banja Luka a Mostar [2021]

Malá železniční exkurze do polských Glucholaz [2014]