Poznáváme Španělsko [2022]

Španělsko je na poli železnice českými fanoušky železnice tak trochu opomíjeno, zejména pro velkou vzdálenost od našich hranic. Přesto tato země patří na poli vysokorychlostních tratí na přední příčky v Evropě. Proto jsme se rozhodli na přelomu dubna a května 2022 tuto zemi navštívit.

Železnice ve Španělsku

Národním dopravcem ve Španělsku je společnost RENFE. Železnice na Pyrenejském poloostrově se vyznačují použitím tzv. Iberského rozchodu 1668 mm, který se nachází na všech konvenčních tratích. K tomu existují provozy o úzkém rozchodu 1000 mm v Katalánsku, Baskicku a v okolí Valencie. V roce 1988 započala španělská vláda výstavbu první vysokorychlostní tratě z Madridu do Sevilly, která byla dokončena v roce 1992 v rámci světové výstavy Expo. Tato vysokorychlostní spojnice byla vystavěna podle francouzských norem na standardním evropském rozchodu 1435 mm. Postupně začaly být budovány další „VRTky“ dle dané koncepce. Díky tomu se Španělům podařilo vystavět do roku 2022 přes 3600 km vysokorychlostních tratí, což je řadí v Evropě na první příčku. A síť se stále rozrůstá. Správcem infastruktury je společnost ADIF. V roce 2021 prošla liberalizací první trať Madrid – Barcelona, kde kromě státních RENFE vyjel francouzský dopravce OUIGO. Ještě v roce 2022 se přidá dopravce Trenitalia.

Síť španělských vysokorychlostních tratí (fialově).

 

Cestování po Španělsku

Španělské železnice si drží poměrně vysokou kvalitu, ať už na poli vysokorychlostních vlaků, tak i v příměstské dopravě velkých měst. Vše je však vykoupeno poměrně vysokými cenami jízdného. I přesto je poptávka po rychlovlacích značně vysoká a spoje bývají vyprodány i mimo špičku.

Co se týče tarifu, existují tři způsoby nákupu jízdného:

• 1.  Běžné jízdné – nejdražší varianta. Pouze na liberalizované relaci Madrid – Barcelona lze najít jízdné za dobré ceny.
• 2. RENFE Spainpass – tarifní nabídka RENFE jako předplatné jednotlivých cest (v prodeji 4, 6, 8, 10 cest), kdy jsou povoleny přestupy a nejsou nutné příplatky za vlaky vyšší kvality.
• 3. Interrail – klasická síťová jízdenka platná ve vlacích RENFE, nicméně její použití je značně limitováno nákupem příplatků pro dálkové vlaky dle kategorie (4 až 10 EUR dle kategorie vlaku).

Pro cestu jsme vybrali čtyřdenní Interrail One country pass se slevou 10% za 177 EUR s příplatky v celkové ceně 52 EUR. V osobních vlacích se cestuje bez příplatků.

Ale dost již bylo povídání, vydáme se na cestu.

 

Sobota 30. 4. 2022

Naše putování po Španělsku začíná na mezinárodním letišti v Barceloně, kam jsme přiletěli se společnosti Wizzair z Vídně. S hodinovým zpožděním opouštíme letadlo a po a vyzvednutí kufru se přesouváme dlouhým krytým nadchodem k železniční stanici, odkud odjíždí v intervalu 30 minut vlaková linka R2 do centra města. Zde poprvé použijeme náš Interrail. Jelikož jsou na většině stanicích instalovány turnikety, je nutno vyhledat obsluhu stanice a předložit jízdenku. Zaměstnanec vás následně pustí bez problému dovnitř. Nasedáme do příměstského vlaku a míříme do centra.

Po 22 minutách jízdy vysedáme na hlavním nádraží Barcelona-Sants. Toto rozlehlé moderní nádraží bylo vystavěno v duchu letištních terminálů v roce 1973. Kolejiště stanice je celé v podzemí. V osobní pokladně vyzvedávám rezervace na všechny potřebné vlaky pro celý zbytek cesty. Trvá to snad 20 minut. Přesně v 19:00 z Barcelony odjíždí vysokorychlostní spoj AVE do Madridu. 

Pokladny dálkové dopravy ve stanici Barcelona-Sants.

Vysokorychlostní spoje jsou ve Španělsku odbavovány stejně jako letadla, což je pro českého cestujícího velmi nezvyklé. Nejprve je nutno projít se zavazadly rentgenem. Poté je nutno vyčkat na otevření check-inu k danému spoji. Odbavení začíná zhruba 30 minut před odjezdem. Stejně jako na letišti jsou zkontrolovány u pultíku vaše jízdenky, teprve poté je možno se přesunout na nástupiště. Dveře vlaku se zavírají dvě minuty před odjezdem, opozdilci nejsou vpuštěni dovnitř.

Francouzské TGV společnosti OUIGO čeká na odjezd z Barcelony do Madridu.

Spoj AVE do Madridu je přistaven k nástupišti.

Náš vlak přesně v 19:00 odjíždí z Barcelony. Je tvořen jednotkou Siemens Velaro E německé výroby. Jakmile opustíme tunel pod městem, vlak začíná nabírat rychlost kolem 200 km/h. Jakmile opustíme pohoří za Barcelonou, vlak dosahuje rychlosti téměř 300 km/h. Standardní spoj AVE Madrid – Barcelona zvládne 650 km dlouhou cestu za 2,5 hodiny. Náš spoj má však několik zastávek, takže se nám cesta protáhne na tři hodiny. Každopádně je čas jízdy stále na české poměry více než úctyhodný. Krátce před 22. hodinou večerní vysedáme na hlavním nádraží Madrid-Puerta de Atocha. První svezení španělským rychlovlakem dopadlo na jedničku.

 

Neděle 1. 5. 2022

Neděle byla věnována pobytu v Madridu. Zakoupili jsme si celodenní jízdenku za 8.50 EUR. K cestování MHD  v Madridu je nutné vlastnit čipovou kartičku Multicard z automatu za 2,50 EUR. Při zakoupení turistických celodenních jízdenek je však vydána zdarma. Dopoledne jsem vyrazil metrem na samý okraj města, abych následně přišel k vysokorychlostní trati vedoucí z Madridu do Barcelony. Během hodiny a půl jsem potkal několik vysokorychlostních spojů. Ostré slunce pálilo naplno.

Jednotka řady S103 na cestě z Barcelony do Madridu.

Naopak z Madridu do Barcelony se vydala jednotka řady S101, která běžně obsahuje spoje do Sevilly.

Po úspěšném fotografování se přesunuji zpět a do večera procházíme centrem města. Centrum je doslova přeplněno turisty, strach z Covidu je již nejspíše pryč. Pomyslným středem města je náměstí Puerta de Sol, pod kterým se také nachází rušná stanice železničního podzemního průtahu městem. Nedaleko odsud se nachází druhé významné náměstí, Plaza Mayor. Obdélníhoké náměstí o rozměrech 129 × 94 m bylo vystavěno v roce 1619 v chaotické zástavbě starého centra města. Už jen letecký pohled na náměstí vypadá fantasticky.

Letecký pohled na náměstí Plaza Mayor. (zdroj: madridman.com)

 

Z náměstí pokračujeme přeplněnými uličkami ke kostelu Královské Panny Marie Almudenské. Naproti ní pak stojí královský palác, který byl domovem španělských králů. Poslední král zde žil do roku 1931. Od té doby slouží jako reprezentativní sílo pro pořádání státních aktů. Palác ukrývá spoustu historických a uměleckých artefaků.

Královský palác.

Pohled ke královskému paláci a kostelu Královské Panny Marie Almudenské.

 

Naproti prezidentského paláce se nachází Opera. Tu jen míjíme a procházku po Madridu končíme. Na další místa se podíváme ve středu, kdy se sem opět vrátíme.

Pondělí 2. 5. 2022

V tento den nás čeká opět cesta rychlovlakem, tentokrát na jih Španělska až k samotnému Gibraltarskému zálivu. V 7:35 odjíždí nás spoj tvořený jednotkou S-102 španělského výrobce Talgo, kterým pojedeme do stanice Antequera – Santa Anna. Zde se nachází terminál osobní dopravy pro přestup z rychlovlaků na regionální spoje do okolí. My zde přesedáme na spoj MD směr Algeciras s odjezdem v 10:09, který je cílem naší dnešní cesty. Během ní se však zastavujeme ještě v historickém městečku Ronda, kde vystupujeme krátce po 11. hodině.

Sjíždíme dolů na nástupiště k našemu spoji.

Jednotka řady S-102 se vydá do Malagy a Granady, jednotka řady S-100 vpravo obsluhuje spoje do Sevilly.

Přestup na terminálu Antequera - Santa Anna.

 

Ronda je město se 33 tisíci obyvateli, jeho historické centrum leží na dvou skalních masivech oddělených hlubokou roklí, kterou protéká řeka Guadalevín. Jednou z hlavních dominant je starý most Puente Nuevo, který je vysoký úctyhodných 98 m, za kterým následuje vodopád.

Most Puente Nuovo je hlavní dominantou Rondy.

Nechybí ani býčí aréna.

Na ulicích rostou pomeranče.

Vlak z Rondy do Algeciras nám odjíždí až v 19:00. Spoj je veden jednotkou Talgo 200 v čele s dieselovou lokomotivou řady 334. Do cílové stanice přijíždíme zhruba se zpožděním 20 minut. Ubytování máme zajištěno v hotelu Mir Octavio hned naproti železniční stanice.

Na trati Antequera – Santa Anna – Algeciras jezdí pouze tří páry spojů denně. Dva páry jsou vedeny motorovými jednotkami řady 599, jeden pár vlaků v relaci Madrid – Algeciras je veden soupravou Taglo 200 s měnitelným rozchodem. Vlak jede z Madridu do Antaquery po vysokorychlostní trati v čele s elektrickou lokomotivou řady 252. Ve stanici Antaquera proběhne změna rozchodu a do čela vlaku nastoupí dieselová lokomotiva řady 334, která jej odveze do Algeciras. Talgo je na tuto relaci nasazeno od roku 1999 a nahradilo do té doby jezdící noční rychlík. Doba jízdy se z původních 11 hodin zkrátila na 5,5 hodiny. 

Spoj IC Algeciras - Madrid přijíždí do Rondy.

Spoj IC Madrid - Algeciras v konečné stanici byl zachycen již po objetí soupravy.

 

Úterý 3. 5. 2022

Úterý připadlo na návštěvu Gibraltaru. Toto britské zámořské území se nachází na jižním cípu Pyrenejského poloostrova. Díky této strategické poloze může Velká Británie kontrolovat dění v oblasti, kde se Středozemní moře stýká s Atlantickým oceánem.  Žije zde jediná kolonie volně žijících opic v Evropě. Návštěvě Gibraltaru se věnuje samostatný článek ZDE.

 

Středa 4. 5. 2022

Tento den nás čeká brzské vstávání, vracíme se zpět do Madridu. V 6:20 odjíždí spoj MD (Media Distancia) z Algeciras na terminál Antequera, kde nás opět čeká přestup na rychlovlak. Vlak je veden motorovou širokorozchodnou jednotkou rady 599. Postupně se rozednívá a můžeme se kochat krásnými výhledy z okna. V přijíždíme do Antequery, odkud odjíždí následný spoj do Madridu. V hale stojíme již za rentgeny zavazadel, v Algecirasu nikdo naše zavazadla nekontroloval. Opět proběhne klasický letecký chcek in a můžeme se odebrat na nástupiště. Náš vlak do Madridu je tvořen německou jednotkou Siemens Velaro E, bohužel mé oblíbené Talgo nejelo. Udělali jsme dobře, že jsme rezervace pro celý výlet zakoupili již na samém začátku cesty, vlak byl zcela zaplněn (tren completo). Krátce před 12. hodinou s drobným předstihem přijíždíme na nádraží Madrid-Puerta de Atocha. 

Spoj Avant ze Sevilly do Malagy byl zachycen ve stanici Antequera - Santa Anna.

Madrid - Puerta de Atocha.

Jelikož máme pro tento den vyplněno políčko v našem Interrailu, budeme používat jako MHD pouze příměstské vlaky. Nejprve odložíme zavazadla na našem skvělém ubytování na kraji města, které je situováno přímo u železniční zastávky San Cristobal Industrial. Jeho název je Hotel Vértice Roomspace a jeho služby rád využiju při další návštěvě Madridu. Vracíme se do centra na stanici Principe Pio, odkud je to kousek k chrámu Templo de Debod. Tento starověký egyptský chrám byl v roce 1968 darován Španělsku jako poděkování za záchranu chrámů Abu Simbelu před jejich zatopením Asuánskou přehradou.

Chrám Templo de Debod.

Retrosouprava nasazovaná na zvláštní vlaky v okolí Madridu.

 

Z Principe Pio se přesuneme na stanici Recolates v centru, odkud se vydáme k budově radnice. Od radnice se dále pojedeme po Grand Via, asi nejvýznamnější madridské třídě. Po ní se dostaneme až na náměstí Puerta de Sol, které jsme již navštívili. Odsud nám jede příměstský vlak přímo až k našemu ubytování. 

Madridská radnice.

Čtvrtek 5. 5. 2022

Dnes nás čeká poslední železniční den. Ráno se vracíme zpět do Barcelony a navštívíme ozubnicovou železnici ke známému klášteru Montserrat.

V 8:00 odjíždí nás spoj AVE z nádraží Madrid – Puerta de Atocha do stanice Barcelona – Sants. Opět nás čeká obligátní kontrola zavazadel rentgenem při vstupu do odbavovací haly dálkových vlaků, následně musíme vyčkat i na klasický check in před odjezdem vlaku. Vlak je opět vyprodán. Nasazena je opět souprava Siemens Velaro E.

Podzemní stanice Barcelona - Sants.

Na nádraží Sants ukládáme kufry do ne příliš levné úschovny (10 EUR za kus) a vydáváme se pěšky na náměstí Plaça d'Espanya, kde se nachází podzemní stanice Espanya. Odsud odjíždí úzkorozchodné příměstské vlaky katalánského dopravce FGC (Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya). 

Podzemní stanice Espanya.

Naše cesta povede linkou R5 směr Manresa. Kupujeme jízdenku se slevou 50% pro držitele Interrailu za 2,90 Eur a sedáme do vlaku. Ačkoliv má dráha rozchod 1000 mm, vlaky jezdí poměrně rychle a svižně. Na kraji Barcelony opouštíme tunel pod městem a uháníme směrem do hor. Za hodinu a čtyři minuty minut přijíždíme do stanice Monistrol de Montserrat a přestupujeme do soupravy ozubnicové železnice Cremallera de Montserrat. Obsluha vlaku nás však upozorňuje, že si musíme zakoupit novou jízdenku. V automatu na nástupišti nám pomůže najít tarifní nabídku Interrail. Cena zpáteční jízdenky se slevou 50% je 5,70 EUR. Pak už nezbývá nic jiného než se vydat směrem do příkrého stoupání pomocí ozubnice ke klášteru.

Klášter Montserrat je zasvěcen černé Madonně. Byl vystavěn v roce 1025. Dnes je velmi vyhledávaným poutním místem a turistickým cílem, který je snadno dostupný z Barcelony.

Klášter Montserrat.

Ozubnicová železnice Cremallera de Montserrat byla otevřena v roce 1892. V roce 1957 však byla osobní doprava zastavena, jelikož většinu cestujcích dopravovala lanovka. Počet turistů se však během následujících desetiletí postupně zvyšoval, což vedlo k rozhodnutí v roce 2001 zubačku opět obnovit. Vlaky vyjely v roce 2003. Dopravu zajišťují čtyři zde původní soupravy švýcarského výrobce Stadler AM1 až AM4 a jedna souprava stejného typu předaná z ozubnicové železnice do Vall de Núria. Dopravcem na zubačce je společnost FGC.

Souprava AM4 přijíždí do konečné stanice Montserrat.

U samotného kláštera se nacházejí ještě dvě pozemní lanové dráhy a horní stanice lanové dráhy, která původně zajišťovala veškerou dopravu ke klášteru a stála i za tehdejším zánikem ozubnicové železnice. Její vrcholová stanice je zachycena vpravo na fotografii výše. Lanovou dráhou jsme se svezli až na samotný hřeben masivu do stanice Sant Joan. Bohužel zde již není poskytována sleva na Interrail, plná cena činí 14 Eur.

Výhled z kabiny lanovky na klášter Montserrat.

Po nákupu suvenýrů nastal čas se vrátit dolů do údolí. Vlakem jsme přijeli opět do přípojné stanice Monistrol de Montserrat a pokračovali odsud dále po lince R5 do konečné stanice Manresa - Baixador, která je konečnou stanici úzkorozchodné železnice. Na druhé straně města se nachází nádraží normálního rozchodu, které je výchozí pro příměstské vlaky do Barcelony linky R4. Centrum města však není příliš hezké, většina obyvatel je arabského původu a město budí dojem spíše vyloučené lokality. Proto jen rychle procházíme směrem k nádraží a nezdržujeme se dlouho.

Příměstský vlak je tvořen elektrickou jednotkou řady 447, která je typická pro všechny příměstské provozy ve velkých španělských aglomeracích. Vlak nás z Manresy odveze přímo na hlavní stanici Barcelona – Sants. Jen cesta trvá téměř hodinu a půl a je značně únavná. Jelikož je dopravcem vlaku společnost RENFE, cestujeme na Interrail bez doplatku. Při vstupu na nástupiště stačilo jen předložit jízdenku personálu u turniketu. Tím končí naše železniční putování po španělských železnicích.

 

Příměstská jednotka řady 477 ve stanici Barcelona - Sants.

Pátek a sobota 5. 5. a 6. 5. 2022

Poslední dva dny ve Španělsku trávíme v Barceloně návštěvou známých turistických míst a také procházkami. Bohužel město je místy doslova přeplněno turisty.

Fontána před Katalánským národním uměleckým muzeem.

La Sagrada Família.

La Sagrada Família, pohled z parku Güell.

Park Güell.

Vítezný oblouk.

Podvečerní promenáda.

V sobotu odpoledne nás čekal jen odlet opět s dopravcem Wizzair do Vídně. Tentokrát let proběhl bez zbytečných komplikací a přistáváme včas. Dosednutím na ranvej vídeňského letiště definitivně končí naše týdenní putování. Doufám, že se vám zápisky z cesty líbily a těším se, až vám nabídnu další cestopis z této železnici zaslíbené země.

Text a foto: Petr Jetelina 2022