V březnu 2022 jsme se
rozhodli podniknout kratší výlet do Belgie. Ten byl převážně zaměřen na
poznávání měst a také prohlídku pozůstatků nacistického Atlantického valu. Pro
cestování po Belgii jsme však využili služeb železnice pro cesty do De Panne,
Oostende, Brugge a Bruselu. Svezli jsme se také nejdelší tramvajovou tratí na
světě podél belgického pobřeží Severního moře. Našel jsem si i chvíli pro
fotografování tamního provozu.
Středa 23. 3. 2022
Putování po Belgii začínáme ve
městě Charleroi, kam jsme na místní letiště přiletěli se společností Lauda Air
z Vídně. Jednalo se o subdodávku pro společnost Ryanair. Z nádraží
Charleroi Sud se v 16:11 vydáváme vlakem IC 937 vedeným jednotkou AM96 do
stanice Kortrijk. Mezi Charleroi a stanicí Mons však probíhají čilé stavební
práce na trati a náš vlak postupně nabral zpoždění až 25 minut, díky čemuž
nestíháme navazující vlak. Naštěstí spojů jezdí dost, ze stanice Kortrijk
pokračujeme o půl hodiny později do Lichtervelde, kde přesedáme na IC 3017 do
cílové stanice De Panne. Stanice se nachází ve větší vzdálenosti od města,
proto přesedáme na tramvaj do centra, kde následně nacházíme ubytování na dvě
noci.
|
Přestup ve stanici Kortrijk.
|
|
"Belgičanka" 2155 v čele osobního vlaku do De Panne v Lichtervelde.
|
De Panne
Stanice De Panne je dnes konečnou
stanicí nedaleko belgicko – francouzských hranic. Dříve však trať pokračovala
až do francouzského Dunkerku. Osobní doprava zde byla poprvé zastavena 21. září
1959. V roce 1988 byla zavedena víkendová letní doprava, pravidelná osobní
doprava pak byla obnovena v roce 1990. V roce 2002 byla osobní
doprava opět zastavena. Směrem k francouzským hranicím bylo vzápětí vytrženo
zhruba 500 m koleje, čímž bylo znemožněno případné budoucí obnovení provozu. Belgická
vnitrostátní doprava je zajišťována hodinovým intervalem vlaků kategorie IC
z Antverp, které jsou vedeny elektrickými jednotkami řady AM80. Dále jsou zde zavedeny tři páry osobních vlaků ve špičkách pracovních dní.
|
Jednotka AM80 ve stanici De Panne.
|
Čtvrtek 24. 3. 2022
První část dne jsme věnovali
výletu na předměstí Dunkerku, kde se nad širokými plážemi nachází pozůstatky
nacistických pevností, které byly součástí Atlantického valu. Mezistátní
spojení z De Panne do Dunkerku zajišťuje bezplatná autobusová linka č.20
v intervalu 30 minut, která odjíždí od železniční stanice a končí na
terminálu Fort des Dunes. Zde se nachází pevnost, která byla v roce 1940
v rámci operace Dynamo evakuována během dobývání Dunkerku Wermachtem.
|
Bunkry baterie Zuydcoote.
|
|
Vlak kolesového parníku Crested Eagle. Ten zde ztroskotal v roce 1940 při záchrané operaci Dynamo, při které byly evakuovány britská a francouzská vojka z nacistického obklíčení v Dunkerku.
|
Odpoledne jsme se přesunuli do
městečka Veurne nacházejícího se vedle De Panne. Zde jsem pořídil drobnou
dokumentaci zdejšího běžného provozu. Vedle jednotek AM80 zajišťující vlaky IC
lze zde v ranní a odpolední špičce pracovích dní potkat tři klasické
soupravy v čele s lokomotivou řady 21 SNCB, u nás známy jako
„Belgičanky“.
|
Přes 20 minut zpožděná jednotka AM80 přijíždí do Veurne na vlaku IC 3014 Antwerpen-Centraal - De Panne.
|
|
O pár minut později přijíždí do Veurne "Belgičanka" 2141 s klasickou soupravou v čele osobního vlaku P 8995 Gent-St-Pieters - De Panne.
|
Večer ještě pozorujeme západ
slunce na pláži.
|
Západ slunce v De Panne.
|
Pátek 25. 3. 2022
Kusttram
Tzv. Kusttram je považována se
svou délkou 68 km za nejdelší tramvajovou linku na světě. Byla vystavěna
v 80. letech 19. století. Jedná se o pozůstatek velmi husté tramvajové
sítě dosahující po Druhé světové válce délky až 4800 km! Dnes má rozchod 1000
mm. Vede podél celého belgického pobřeží od nádraží De Panne u francouzských
hranic do městečka Knokke u nizozemských hranic. Provozovatelem je společnost
De Lijn. Vozový park se skládá z nových tramvají CAF dodaných
v letech 2020-2022 v počtu 48 ks. V provozním stavu dále zůstává
13 starších vozů typu BN/ACEC 6000, nicméně do provozu zasahují minimálně.
Vozový park ještě obsahuje tramvaj Siemens MGT6-1-2A pro služební účely.
Tramvaje jezdí zhruba v intervalu 20 minut. Jízdné činí 2,50 EUR za jednu
cestu, 7,50 EUR stojí celodenní jízdenka. Jízdenky je možno koupit
v automatech na zastávkách ve formě papírové kartičky, případně
bezkontaktně uvnitř vozu.
Vydáváme se dopoledne na
tramvajovou zastávku a vyrážíme směr Oostende. Před městem se nachází zřejmě
nejatraktivnější úsek tratě vedoucí hned vedle pláže. Proto je kolejiště plné
písku. Dále se zde nachází další nacistická pevnost Atlantického valu, celý
areál je veden jako muzeum. Jeho kompletní návštěva nám zabrala dobré tři
hodiny. Z vyvýšených míst lze pořídit pár fotografií tramvají na pláži.
Tento den je v provozu jediný starší vůz, který se mi odpoledne nakonec
podaří zachytit. Další soupravu pak potkávám večer na nádraží v Oostende
jako provozní zálohu.
|
Konečná zastávka tramvaje u železniční stanice De Panne.
|
|
Tramvaj CAF na nejatraktivnějším pobřežním úseku Kusttram nedaleko Oostende.
|
|
Toho dne jediná nasazená tramvaj staršího typu BN/ACEC 6000 zachycena nedaleko Oostende.
|
|
Další tramvaj staršího typu BN/ACEC 6000 stála jako provozní záloha na hlavním nádraží v Oostende.
|
Sobota 26. 3. 2022
Dopoledne opouštíme hotel
v Oostende a vydáme se směrem k železniční stanici. Cestou míjíme
místní novogotickou katedrálu Sint-Petrus-en-Pauluskerk dokončenou v roce
1908. Následně vyrážíme směr Bruggy. Stanice prošla rozsáhlou modernizací,
která přinesla zastřešení nástupišť. Jízda z Oostende do Brugg trvá pouhých 13
minut bez jediného zastavení.
|
Katedrála v Oostende.
|
|
Zmodernizovaná železniční stanice Oostende.
|
Město Bruggy se 115 tis.
obyvateli je jedním z belgických klenotů. Velké středověké městské centrum
s vodními kanály se zachovalo bez větších zásahů dodnes a vytváří svou
architekturou unikátní atmosféru. V roce 2000 bylo také zapsáno na seznam
kulturního dědictví UNESCO. Ve městě je také uložena relikvie s údajnou
krví Ježíše krista, tzv. „Svatá krev“, kterou je možno ve vybrané hodiny
spatřit.
|
Jeden z vodních kanálů v centru města.
|
|
Středověké domy na hlavním náměstí.
|
Odpoledne jsem se vydal na
předměstí města, abych pořídil pár záběrů provozu směrem na Oostende. Provoz je
zajišťován patrovými vozy, nejčastěji
s lokomotivou řady 18 SNCB (Vectron) a řídícím vozem. Dále se o víkendu objevuje
v turnuse jedna lokomotiva starší řady 27 SNCB, tzv. "Belgičanka". Zrovna o víkendu probíhala
v okolí Antverp výluka, která narušila pravidelné oběhy vlaků IC Antwerp –
Oostende, nicméně i této lokomotivy jsem se nakonec dočkal.
|
IC Oostende - Eupen sestaven z patrových vozů a tří klasických posilových vozů. Vozbu zajišťuje řada 18 SNCB "Vectron".
|
|
Na jiném IC Eupen - Oostende se objevila náhradní souprava za patrové vozy v podobě 10 klasických vozů.
|
|
Na dalším snímku je zachycena lokomotiva 2704 SNCB v čele IC 1835 Antwerpen-Centraal – Oostende,
toho dne však z důvodu výluky zkrácen pouze na relaci Gent-Sint-Pieters
– Oostende. V sobotu a neděli je na trati do Oostende nasazen jeden kus této řady.
|
Po dvou hodinách strávených u
trati jsem se odebral zpět na nádraží a vlakem do Bruselu. Na vysokorychlostním
úseku z Gentu do Bruselu probíhala další výluka, dálkové vlaky tak byly
odkloněny přes Aalst a Denderleeuw.
Pro zájemce o řazení vlaků osobní dopravy v Belgii poslouží web BeLuxTrains, obdoba českého Vagonwebu.
Neděle 27. 3. 2022
Poslední den se již nesl ve
znamení postupného loučení se s Belgií, železnici jsme se již nevěnovali. Část dne
jsme strávili na předměstí Bruselu u legendárního Atomia. Odpoledne jsme se
odebrali ze stanice Brussel-Centraal do Charleroi a následně na letiště, kde
naše belgické putování ukončíme. Večer se letadlem společnosti Lauda
Air přesouváme zpět do Vídně. Zpáteční letenka vyšla necelých 700 Kč na osobu.
|
Atomium, Brusel.
|
|
Před odletem z Charleroi do Vídně.
|
Text a foto: Petr Jetelina 2022
Komentáře
Okomentovat